Vesmírný teleskop Jamese Webba, nejdokonalejší zařízení svého druhu, si připsal další významný počin při průzkumu vesmíru. Astronomové s jeho pomocí objevili vzdálenou galaxii, která je téměř zrcadlovým obrazem naší galaxie, Mléčné dráhy, v jejím „dětském věku“. Popisují ji ve vědeckém žurnálu Royal Astronomical Society.

Blyštivá prskavka ve vzdáleném vesmíru

Galaxii obíhají dva tucty třpytivých kulových hvězdokup. A kromě toho se v ní nachází několik blyštivých trpasličích galaxií, které nově objevená galaxie pohlcuje. Astronomové ji proto nazvali jí Sparkler, česky Prskavka.

Pohled teleskopu ukazuje galaxii tak, jak vypadala v době, kdy byl vesmír starý pouhé čtyři miliardy let, což je necelá třetina současného stáří vesmíru. To naznačuje, že tato galaxie se podobně jako Mléčná dráha začala formovat poměrně brzy po Velkém třesku, který je pokládán za zrod vesmíru.

Pokud se Sparkler ubírá stejnou cestou jako Mléčná dráha a roste slučováním i pohlcováním galaxií, pak by měla za devět miliard let vypadat jako její dvojče, upozorňují astrovědci ve studii.

Sparkler se nachází v souhvězdí Volana, které je vidět z jižní polokoule. Galaxii a její systém kulových hvězdokup zaznamenal teleskop s rudým posuvem 1,38, což znamená, že galaxii vidíme přibližně před devíti miliardami let, tedy zhruba čtyři miliardy let po Velkém třesku.

Obdobně jako Mléčná dráha, také galaxie Sparkler vznikla z kondenzovaných oblastí, což jsou shluky hmoty, například oblaka neutrálního vodíku. Tyto oblasti se dají pokládat za „semínka“ galaxií, která se vzájemně přitahují gravitačním působením.

Kulové hvězdokupy se zrodily v některém z těchto shluků, patrně o něco dříve než galaxie. Proto jsou hvězdy v některých hvězdokupách starší než jejich galaxie.

Když se mladá galaxie Sparkler formovala, začala polykat menší galaxie a splynula s těmi, které byly podobně velké. (U Mléčné dráhy se předpokládá, že nejméně polovina hmoty pochází z jejího splynutí s jinými objekty.)

Až dospěje, ozdobí ji disk

Z dat Webbova teleskopu se dá usuzovat, že Sparkler se bude ubírat stejnou cestou jako Mléčná dráha. Ačkoli během pozorování tvořila galaxie jen malý zlomek hmotnosti Mléčné dráhy, zhruba tři procenta, s tím, jak bude pohlcovat další hmotu, se její hmotnosti v současném vesmíru vyrovná.

Astronomové předpokládají, že hvězdy a další materiál v Sparkleru časem vytvoří spirální disk – takový, jaký je typický pro Mléčnou dráhu.

Ilustrace rotující spirální galaxie Mléčná dráha. | zdroj: Profimedia

„Stali jsme se přímými svědky vývoje této galaxie, která nabývá na hmotnosti… Zkoumat Sparklera je vzrušující, protože nám to dává šanci pochopit, co se stalo, když se vyvíjela naše vlastní galaxie,“ cituje magazín Universe Today profesora Duncana Forbese ze Swinburnovy technické univerzity v australském Melbourne.

Pohled na galaxii Sparkler je cenný také v tom, že naši Mléčnou dráhu v jejím celku vidět nemůžeme. Naši situaci můžeme přirovnat k pozorovateli, který hledí na město z jeho centra. K tomu, aby ho viděl celé, musel by je opustit – třeba nad něj vzlétnout letadlem.

Podobně my bychom mohli spatřit galaxii v celé její kráse, kdybychom ji opustili.