Někdy vám může připadat, že vaše mimino, které ještě nemluví a na svět kouká vyvalenýma očima, je úplně mimo a co se děje kolem něj nechápe. Nepodceňujte však jeho schopnosti vnímat a rozumět.

Dítě se nebifluje slovíčka

Experti z Edinburské univerzity ve své studii dospěli k závěru, že malé děti začínají chápat, co říkáte, dřív, než si většina lidí myslí. Mají za to, že dávno před tím, než vysloví své první slovo, jsou schopny rozpoznat kombinace slov a slovní spojení. Jejich zjištění nasvědčují tomu, že jednácti- až dvanáctiměsíční děti rozumí víceslovným frázím.

Žurnál StudyFinds píše, že to je poprvé, co vědci prokázali schopnost batolat rozpoznat a chápat takové výrazy dřív, než začnou mluvit.

Zmíněná studie zpochybňuje teorii, že batolata se učí jazyk tak, že nejdřív porozumí jednotlivým slovům a teprve potom přejdou k větám. Z nového výzkumu vyplývá, že se učí slova a fráze současně.

„Naše studie je první, která ukazuje, že batolata si z řeči vybírají a ukládají víc než jednotlivá slova. Naznačuje, že když se učí jazyk, staví na jazykových jednotkách různé velikosti včetně víceslovných sekvencí, a nejen na jednotlivých a jednoduchých slovech, jak většinou předpokládáme,“ píše doktorka Barbora Skarabelová na webu Edinburské univerzity.

Vědci během výzkumu testovali 36 batolat pomocí „testů pozornosti“ se zaznamenaným hlasem dospělých. Přitom sledovali, jak děti poslouchají nahrávky a dávali pozor na jejich známky porozumění. Všechny nahrané fráze obsahovaly pouze tři slova a odpovídaly typické komunikaci mezi kojenci a dospělými. Vedle toho pouštěli výzkumníci dětem také fráze, které patrně nikdy neslyšeli.

Nakonec tým vyhodnotil reakce batolat a porovnal je pomocí metody „centrální fixace“ – to znamená, že analyzoval výraz tváře a pohledy dětí. Z toho výzkumníci určili, zda dítě poznalo frázi od slovního spojení, které dosud nezaslechlo.

„Většina z dětí (23 z 36) dala jasně najevo, že frázím porozuměla,“ píše se ve studii zveřejněné v časopise Cognition.

Jak na cizí jazyky?

Poznatek z této studie naznačuje, v čem chybujeme, když se učíme cizí jazyky.

„Způsob, jakým se učí mateřštině malé děti, by mohl vysvětlovat, proč dospělí, kteří se učí druhý jazyk a biflují jednotlivá slova, často nedosahují dokonalou úroveň ve způsobu, jakým spojují slova do frází a vět,“ vysvětluje jazykovědkyně Skarabelová.