Bezlepková dieta? Dražší, ale i méně zdravá

- Člověk autor: Jan Toman

Bezlepková dieta je jednou z nejpřísnějších úprav stravovacích návyků, se kterými se můžeme běžně setkat. Její obtížnost nevyplývá ani tak ze širokého spektra "zakázaných" potravin, jako spíše z jejich charakteru. Jde totiž o nejzákladnější složky evropské kuchyně – potraviny, jejichž základ tvoří běžné obilniny jako pšenice, oves a žito.

Bezlepková dieta nemá pro zdravého člověka žádný přínos. Vlastně naopak...

Bezlepková dieta nemá pro zdravého člověka žádný přínos. Vlastně naopak...,zdroj: ThinkStock

Není žádným tajemstvím, že hlavním důvodem pro předepsání této diety je celiakie – z větší části dědičná choroba tenkého střeva postihující zhruba jedno procento populace.

Jakmile si celiak dá třeba i úplně obyčejný plátek chleba, imunitní systém v jeho tenkém střevě na přítomný lepek bouřlivě zareaguje. Napadne povrchovou sliznici a způsobí zánět, což má za následek poškození buněk a těžší vstřebávání živin.

Důsledkem tohoto neblahého zásahu je chřadnutí jedince, ztráta hmotnosti, poruchy trávení a celková únava. Nemluvě o zvýšení pravděpodobnosti vypuknutí dlouhé řady dalších metabolických poruch.

Byť se projevy a vážnost průběhu nemoci mohou případ od případu lišit, celiak musí vypustit všechny potraviny obsahující lepek a nahradit je bezlepkovými variantami vyrobenými z luštěnin, některých druhů rýže, kukuřice a dalších méně obvyklých obilovin. Úkol o to těžší, že se doplňky obsahující lepek přidávají i do řady "nemoučných" potravin.

Zatímco o vhodnosti bezlepkové diety pro celiaky či osoby s ještě vzácnější alergií na lepek nelze pochybovat, zvláště v Americe a západní Evropě se rozmohla móda různých bezlepkových diet i mezi zcela zdravými jedinci. Nikoho tak nepřekvapí, že se tomuto fenoménu rozhodli podívat na zoubek i medicínští odborníci.

Tým rakouských výzkumníků nejprve objel všechny významnější vídeňské supermarkety a nakoupil bezlepkové potraviny spolu s jejich klasickými obdobami. V laboratoři se jim tak brzo nashromáždila různá balení mouky, pečiva, těstovin, cereálií, sušenek, dezertů i polotovarů.

Experti si vypsali údaje o jejich složení a porovnali je s oficiálními databázemi výživových hodnot různých surovin. Potom už stačilo vytvořit vhodné páry klasických a bezlepkových potravin, údaje nahrát do počítače a přečíst výsledky statistické analýzy.

Jejich zjištění sice jen potvrdilo výsledky dřívějších dílčích studií, ale i tak by mělo zaujmout zejména zdravé příznivce bezlepkové diety.

Bezlepkové potraviny nejen že nejsou v žádném ohledu zdravější než jejich klasické verze, ale navíc mají v některých ohledech výrazně nižší výživovou hodnotu. Vesměs například obsahují méně než poloviční množství bílkovin.

Také v nich nalezneme extrémně nízké hodnoty sodíku, nemluvě o některých důležitých vitamínech a minerálech, které jsou součástí standardních potravin nebo se do nich přidávají. Tyto nedostatky, které si celiakové musejí kompenzovat například pomocí doplňků stravy, si tak vlastně zdraví příznivci striktně bezlepkové diety ordinují sami.

Největší rozdíl mezi klasickými a bezlepkovými potravinami se ovšem netýkal výživových hodnot, nýbrž ceny, která se v případě některých potravin vyšplhala téměř na trojnásobek a nikdy neklesla pod dvojnásobek.

Vzhledem k tomu, že medicína dosud neobjevila žádný důvod, proč by měl lepek negativně ovlivňovat zdravé jedince, je tak pravděpodobné, že za oblibou bezlepkové diety mezi zdravými jedinci stojí spíše psychologické efekty. Případně pocit z něčeho exkluzivního – "něco tak drahého přece musí být lepší".

Zdroj: B Missbach, L Schwingshackl, A Billmann, A Mystek, M Hickelsberger, G Bauer & J König (2015): Gluten-free food database: the nutritional quality and cost of packaged gluten-free foods. PeerJ, 3.

Tagy: nemoci a nákazy zdraví a životní styl stravování a diety

Zdroje: Vlastní