Jeff Bezos překvapil, je ochoten zchudnout o miliardy dolarů, aby se mohl podílet na návratu Američanů na Měsíc.

Multimiliardář nabídl americké vesmírné agentuře NASA, že jeho společnost Blue Origin pokryje dvě miliardy dolarů na vývoj lunárního modulu (HLS – Human Landing System) ze svých zdrojů. Výměnou za to žádá, aby byl vývoj modulu od Blue Origin znovu zařazen do programu pilotovaných letů na Měsíc.

Zakladatel internetového obchodu Amazon v pondělí napsal řediteli NASA Billu Nelsonovi otevřený dopis (zde), v němž ujišťuje, že návrat Američanů na Měsíc pokládá za důležitý a chce se na něm podílet.

„Je mi ctí nabídnout finanční úlevy a jsem vděčný za to, že jsem ve finanční situaci, která mi dovoluje to udělat,“ píše Bezos.

Bezos tak chce tak pozměnit rozhodnutí vesmírné agentury odpovědné za lunární projekt, která kontrakt na vývoj a výrobu modulu za 2,9 miliardy dolarů udělila v dubnu konkurenční SpaceX Elona Muska.

Sázka na Muska

Program návratu Američanů na Měsíc pojmenovaný po řecké bohyni Artemis počítá s tím, že astronauti odstartují v lodi Orion, kterou vynese do vesmíru raketa SLS. V ní doletí ke stanici Gateway na oběžné dráze Měsíce. Tam se přesunou do lunárního modulu (Muskovy Starship – anebo snad do Bezosova modulu Blue Moon?). S ním potom přistanou na Měsíci. Zpátky poletí v opačném pořadí.

O kontrakt na lunární modul se ve finále kromě SpaceX a Blue Origin, která pro něj vytvořila spojenectví s Lockheed Martin a Northrop Grumman, ucházela ještě společnost Dynetics. Blue Origin i Dynetics, nezávisle na sobě, podaly proti verdiktu NASA stížnost u Government Accountability Office, což je americká obdoba českého Nejvyššího kontrolního úřadu.

Rozhodnutí vesmírné agentury vyvolalo údiv také mezi experty, kteří upozornili, že NASA v minulosti zpravidla spolupracovala na projektech s více společnostmi najednou pro případ, že by některá z nich selhala.

NASA už loni přidělila zmíněným třem společnostem 967 milionů dolarů a desetiměsíční smlouvy pro zahájení prací na lunárním modulu. SpaceX tehdy získala nejnižší sumu 135 milionů dolarů, přesto s projektem pokročila nejdál. Svou Starship už testuje.

Zatím to jsou jen prototypy, které létají do výšky pouhých deseti kilometrů – a často vybuchují. Musk však chce s lodí Starship, konstruovanou tak, aby kolmo přistála na Zemi, Marsu nebo Měsíci, letět už letos v létě na oběžnou dráhu.

Co je ale podstatné, NASA má napjatý rozpočet a SpaceX jí nabídla za vývoj a konstrukci lunárního modulu za 2,9 miliardy dolarů, což bylo pod požadavky konkurentů.

Jak s Bezosovou slevou naloží?

Je patrné, že vesmírná agentura svůj kontrakt s Muskem nevypoví. Může však do hry vrátit některou firmu, která zůstala za SpaceX, aby posílila vyhlídky na úspěch projektu. 

Bezos není bez šancí. Tím spíš, že v červnu přijal Senát amerického Kongresu zákon Endless Frontier Act, který zahrnuje dodatečnou dotaci 10 miliard dolarů na projekt přistávacího modulu na Měsíci (Human Landing Systém). Zdůvodnil to nutností zachovat konkurenci.

Proti zákonu hlasoval a také vehementně vystupoval demokratický senátor a bývalý kandidát demokratů na prezidenta Bernie Sanders. Nazval „záchranou Jeffa Bezose za miliardy dolarů“.

Bezos své příležitosti jde každopádně naproti. Kromě zmíněné dvoumiliardové „slevy“, která platí pro příští dva rozpočtové roky (v USA začínají v říjnu a končí v září), slibuje, že zkušební přistání na Měsíci zaplatí ze svého účtu.

Bohatší než NASA

Není pochyb, že na to má. Bezos je bohatší než NASA. Jeho majetek, který převyšuje 200 miliard dolarů, je větší než náklady Američanů na program Apollo – a to i po započtení inflace.

Program, který přivedl Ameriku koncem šedesátých let minulého století na Měsíc, stál 19,4 miliardy v hodnotě dolarů z roku 1973. Přepočtena na hodnotu dnešních dolarů tato částka dosahuje 118,7 miliardy.