Amazonský prales platí za plíce planety a také za obranný val před dopady změn klimatu. Vypouští do ovzduší téměř šest procent kyslíku a je největším přírodním úložištěm oxidu uhličitého, skleníkového plynu, který stojí za oteplováním planety. 

Avšak blíží se bod zvratu. Amazonie přestává zadržovat oxid uhličitý a v nedaleké době začne vypouštět tohoto plynu víc, než kolik ho pohltí. 

K takovému závěru dospěl tým vědců, jejichž studii ve středu zveřejnil časopis Nature.

Kdy to stromy zabalí?

Za vývojem, který v některých oblastech Amazonie nastal, stojí kombinace změn klimatu (méně srážek a vyšší teplota), odlesňování, ale i vyšší emise.

Odlesňování stojí na prvním místě. „Mýcení a ničení pralesa snižuje schopnost Amazonie zadržovat oxid uhličitý,“ upozorňují autoři studie.

Zemědělců, kteří chtějí získat nové pastviny pro dobytek a nová pole, kácí a vypalují rozsáhlé oblasti pralesa. Jen za rok 2020 byla v Brazílii vykácena lesní plocha o rozloze přes 11 tisíc čtverečních kilometrů, což se rovná rozloze Středočeského kraje.

Výzkum, zveřejněný loni ve vědeckém časopise Nature Communications, upozorňuje, že při současném vývoji by se dvě pětiny pralesních porostů v Amazonii do konce století změnily v travnatou savanu. 

Tím, jak ubývá lesního porostu, se krajina otepluje. Je patrně jen otázkou času, kdy to další stromy zabalí samy a přenechají vládu savaně, což bude mít paradoxně ničivý dopad na zemědělství, které stojí za likvidací pralesní vegetace.

Z několika set měření v různých oblastech pralesa v letech 2010 až 2018 vědci zjistili k závěru, že východní Amazonie už teď vypouští více oxidu uhličitého, než kolik ho zadrží. Severozápadní Amazonie je zatím v rovnováze, protože v oblasti jsou příznivější meteorologické podmínky a panuje tam větší vlhkost.

„Růst teplot a lidské aktivity snižují schopnost tropických pralesů pohlcovat velké objemy oxidu uhličitého,“ řekl k výsledkům studie Scott Denning z Coloradské univerzity, který se na studii podílel.

Vědci už dříve upozornili, že kvůli růstu emisí a teplot přestává fungovat mechanismus, díky němuž amazonský prales odpařováním vody sám tvoří deště, které potom využívá ke svému růstu. Nedostatečné srážky vedou k oslabení a úhynu stromů a snížené schopnosti adaptace pralesa.

Zaplaťte miliardy, jinak budeme kácet

Ekologický význam amazonského pralesa pro svět si uvědomuje i brazilská vláda. Na konci loňského roku navrhla, aby jí ostatní státy za jeho udržování a schopnosti pohlcovat oxid uhličitý platily alespoň deset miliard dolarů.

Rétoriku v posledních měsících změnil i brazilský prezident Jair Bolsonaro, který se dříve vyjadřoval na podporu většího využití ekonomických zdrojů Amazonie. Teď se zaměřuje na to, aby na ochranu pralesa získal peníze.

Finská vláda však namísto cukru navrhuje na brazilskou vládu bič. Ministr financí skandinávského státu před časem vyzval Evropskou unii, aby „naléhavě zvážila zákaz dovozu brazilského hovězího“.