Vlády zavádějí programy, které mají lidstvo přivést do uhlíkově neutrální éry. Množství oxidu uhličitého, který vzniká spalováním fosilních paliv a zadržuje teplo, však roste.

Molekula k molekule - a je z toho rekord

Nově publikovaná měření hladin atmosférického oxidu uhličitého (CO₂) ukazují, že jeho koncentrace dosahuje úrovně, jakou vědci v době moderních odečtů neviděli.

Už během letošního dubna začaly šplhat do rekordních výšin. Observatoř na havajské sopce Mauna Loa v některých dnech naměřila hodnoty přes 420 ppm. To znamená, že v jednom milionu molekul plynů, které tvoří vzduch, bylo více než 420 molekul oxidu uhličitého.

Květen se pak s 419,13 ppm stal měsícem s nejvyšším průměrem atmosférického CO₂ od doby, kdy se na Mauna Loa začala jeho koncentrace měřit. To bylo před 63 lety.

Pro srovnání: Když v havajské observatoři, která stojí v nadmořské výšce 4169 metrů, začali v roce 1958 sledovat počasí i chemické složení atmosféry, bylo v ovzduší jen 315 částeček CO₂ na milion.

Když v Antarktidě rostly stromy...

Poměřováno lidským životem je šest desítek let dlouhá doba. To však neplatí ve srovnání s historií lidstva nebo dokonce planety. Nasnadě je tedy otázka: Za jak dlouhé období je tato hodnota nejvyšší?

Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA), který observatoř Mauna Loa provozuje, upozornil, že naposledy byla zátěž CO₂ v ovzduší na této úrovni v době pliocénu, tedy před přibližně 4,1 až 4,5 miliony let.

Prozradily to vzorky z hloubkových vrtů v ledovcích. Fyzikální vlastnosti ledu jsou archivem informací o době, kdy voda zamrzla a z bublinek uvězněných v ledu se dá určit složení tehdejšího vzduchu.

Ve zmíněném období se kontinenty formovaly do dnešní podoby, avšak hladiny oceánů byly o dvacet metrů výš a v Antarktidě, jak naznačují stopy po pylech a výtrusech semen, rostly stromy.

Čím dál rychlejší růst

Z historických dat je patrné, že koncentrace oxidu uhličitého je nyní nejvyšší za celou dobu existence lidstva.

A bude ještě vyšší. „Nejde jen o to, že úrovně tohoto plynu jsou vysoké, ale také o to, že rychle rostou. V posledním desetiletí jsme zaznamenali nejrychlejší růst oxidu uhličitého ze všech desetiletí v historii lidstva,“ cituje deník The New York Times geochemika Ralpha Keelinga.

zdroj: Fakta o klimatu/verze 2021-06-11/licence CC BY 4.0

Dynamický nárůst koncentrace plynu neznamená, že bude stejným anebo rychlejším tempem přibývat i v následujících měsících. Koncentrace oxidu uhličitého se během roku mění.

Od podzimu do jara, kdy se rozkládají rostliny, stoupá. V létě zase klesá, protože vegetace „vysává“ CO₂ ze vzduchu. Do doby, než začal skleníkové plyny vypouštět člověk, řídila tento cyklus „matka příroda“.

Přikládáme pod kotel

Teď se však na koncentraci oxidu uhličitého z podstatné části podílejí lidé, zejména spalováním fosilních paliv – zemního plynu, ropných produktů, uhlí, koksu. Česko se přitom řadí mezi přední světové znečišťovatele, na jednoho obyvatele vypustí do ovzduší za rok přes 10 tun oxidu uhličitého. 

Polovina emisí oxidu uhličitého zůstává v ovzduší a způsobuje oteplování a další změny. Menší část se vstřebává do oceánů, které se vlivem plynu stávají kyselejší.