Nová měření potvrzují, že ke Slunci letí kometa, která svými rozměry překonává všechny dosud pozorované „vlasatice“. Vyplývá z nich, že její průměr dosahuje 137 kilometrů.

Jmenuje se C/2014 UN271 Bernardinelli-Bernstein po svým objevitelích – astronomech Pedru Bernardinellim a Gary Bernsteinovi, kteří ji identifikovali loni v červnu.

Napravený omyl

Kometu poprvé zachytily teleskopy v roce 2014. V té době byla vzdálena od Slunce jako Neptun, tedy 4,5 miliardy kilometru. To je třicetinásobek vzdálenosti Země od Slunce. Objekt nejprve unikl pozornosti. Astronomové ho mylně pokládali za planetku.

Až Bernardinelli s Bernsteinem, kteří pracují pro projekt Dark Energy Survey zaměřený na výzkum temné energie, v ní poznali kometu. „Měli jsme tu čest objevit největší kometu, jakou jsme kdy viděli a zachytit ji dostatečně brzy na to, aby bylo možné studovat a sledovat, jak se blíží a zahřívá,“ pravil v červnu Gary Bernstein.

Nejnovější pozorování a měření této komety teď pětičlenný tým astronomů podrobně popisuje ve studii publikované v magazínu arXiv.

Vědci využili data z Atakamské velké milimetrové anténní soustavy (Atacama Large Millimeter Array), což je soustava 66 radioteleskopů v severním Chile ve výšce 5040 metrů nad mořem. Z nich získali vlnové délky světla odrážejícího se od komety.

Výzkumníci se zaměřili na to, aby odlišili mikrovlnné záření odražené z jádra komety od záření z odlétajícího prachu. Jejich výpočty nakonec ukázaly, že kometa má průměr 137+/-17 kilometrů.

Poutník z periferie

Vesmírný posel přilétající z periferie sluneční soustavy překonává i věhlasnou kometu Hale-Bopp, která má průměr 74 kilometrů a v roce 1997 nám předvedla okázalou show. Tehdy byl ze Země pozorován její dvojitý ohon, jeden modrý plynový a druhý nažloutlý prašný.

C/2014 UN271 Bernardinelli-Bernstein za sebou patrně zanechá také dosud největší nám blízkou kometu, stokilometrovou Sarbat, která sluneční soustavou proletěla roku 1729.  Nemluvě o většině známých komet, jejichž velikost jádra se měří „jen“ na jednotky kilometrů.

Kdyby do Země narazila, vyhladila by kometa Bernardinelli-Bernstein civilizaci. Avšak toho se nemusíme obávat, Zemi mine v uctivé vzdálenosti.

Bernardinelli s Bernsteinem loni propočítali její trajektorii. V nejvzdálenějším bodě byla před 1,5 miliony let. Tehdy se nacházela od naší hvězdy ve vzdálenosti 40 400 AU (astronomických jednotek, 1AU je střední vzdálenost Země od Slunce = 149 597 870,7 kilometru). Ke Slunci se naposled přiblížila před 3,5 miliony let, ještě před počátkem naší civilizace. Od naší hvězdy ji tehdy dělilo 18 AU, tedy 2,7 miliardy kilometrů.

Sluneční soustava. Kometa Bernardinelli-Bernstein přiletí na úroveň oběžné dráhy Saturnu. | zdroj: Profimedia

Teď se tento kolos nachází mezi oběžnými drahami Uranu a Neptunu. Ke Slunci a Zemi se nejvíc přiblíží koncem ledna 2031, kdy přiletí do oblasti oběžné dráhy Saturnu. Tato planeta je od Slunce vzdálena průměrně 1,42 miliardy kilometru, zatímco vzdálenost Země od Slunce se pohybuje mezi 147 až 152 miliony kilometrů.)

Poté kometa zase poletí zpět, do temné periferie sluneční soustavy, kde se zrodila. Tam v oblasti nazývané Oortův oblak byla stvořena spojováním zbytků po kondenzaci sluneční mlhoviny.

Při přiblížení Slunci bude ztrácet led. Astronomové odhadují, že na zpáteční cestě bude mít pouze polovinu současné velikosti.