Jednu z prvních osad, v níž vznikala moderní civilizace, patrně srovnal se zemí rozpad komety v atmosféře. Zjistili to výzkumníci pod vedením profesora geologie Jamese Kennetta z Kalifornské univerzity v Santa Barbaře na základě starých vzorků sídliště z přelomu paleolitu a neolitu. Svůj objev popisují v žurnálu Scientific Reports.

Zkáza z nebe

Oblast v dnešní Sýrii v údolí podél řeky Eufratu byla jedním z první míst, kde se začaly psát dějiny moderní civilizace. Zhruba před 12 800 lety se tam usídlili nomádi a začali pěstovat plodiny.

Tito první zemědělci používali srpy a hmoždíře, jimiž sklízeli a drtili obilí. Měli také jámy na skladování plodin.

Místu se dnes říká Abú Hurejra. Tamní osada podle geologů vydláždila cestu k neolitické revoluci, ke vzniku zemědělství, měst a vůbec všeho, co si dnes spojujeme s lidstvem.

Kometa letící k Zemi | zdroj: Profimedia

O Abú Hurejře vědí archeologové už půl století. Naleziště však během sedmdesátých let po vzniku přehrady na řece Eufrat zatopila voda.

Chce se tak říct, že Abú Hurejra tak zanikla podruhé. I staré nálezy, které stihli archeologové ještě před tím, však mohou současným vědcům poskytnout nové poznatky. A tak nejnovější studie objasnila i konec sídliště.

Výzkumníci při nové analýze půdních odběrů mezi obilovinami a zrnky našli i kapky taveniny složené z dobového stavebního materiálu a živočišných kostí. Pro vznik podobné taveniny existuje přitom jenom několik možných přirozených vysvětlení.

"Jenom pro ilustraci lze říct, že podobná teplota by dnešní automobil roztavila během minuty," poznamenal Kennett k objevu.

Ačkoliv moderní průmysl by samozřejmě podobnou teplotu uměl dosáhnout, v přírodě může tavenina z horniny vzniknout jen důsledkem působením vulkanismu, extrémních požárů či úderu blesku. Analýza ale naznačuje, že tavenina vznikla v rychlém časovém úseku, výzkumníkům proto zbývá jenom jedna reálná možnost – dopad vesmírného objektu.

Žár komety

Zkáza osady spadá do období, ve kterém měly podle rozšířené hypotézy na Zemi dopadat úlomky komety. Hypotézou se už zabývali vědci z Kansaské univerzity, kteří o ní publikovali rozsáhlou studii. Její závěry vycházely z měření na 170 místech po celém světě.

Vzorky taveniny z místa dopadu komety | zdroj: KENNETT ET AL.

Kometa měla podle jejich zjištění devadesát kilometrů v průměru, za letu se rozpadla a její části dopadly na Zemi. Jedna z nich patrně zasáhla Abú Hurejru.

Materiál, který tam badatelé nalezli nemohl v daném období vzniknout přirozeně. Poškození naopak odpovídá sérii detonací v atmosféře a sérii úlomků dopadajících ne zem.

Vše tedy ukazuje na to, že před 12 800 lety skutečně mohla Země přijít do cesty bludné kometě.