Jen v poslední době jsme mohli slyšet o bateriích z nejrůznějších přírodních i syntetických nanomateriálů, akumulátorech využívajících síru, sodík, hliník, sinice či dokonce geneticky modifikované viry a o bateriích s konstrukcí inspirovanou granátovými jablky nebo metabolickými drahami v živých buňkách.

Další technici navrhují kombinované baterie spojující sektory s velkou kapacitou a rychle se nabíjející vrstvy, které by navíc byly schopné učit se zvykům uživatele.

Baterie vyráběné z žampiónů tu však ještě nebyly. Jejich mikroskopická stavba se přitom ukazuje jako mimořádně vhodná pro skladování energie.

Jak ve svém článku poznamenává tým amerických techniků, nejlépe se pro konstrukci baterií budoucnosti – konkrétně určitých jejich částí, katod – hodí slupka z vrchní části žampionů Portobello ošetřená vysokými teplotami bez přístupu kyslíku.

Zatímco za normálních podmínek by se materiál už dávno vznítil, takhle prodělá zajímavou přeměnu. Ač to může znít podivně, při teplotách mezi 900 a 1100 °C se provazovitá struktura houbových vláken změní na spleť stuhovitých útvarů s různě velkými póry – od relativně širokých až po ty s průměrem menším než bakterie.

Diagram znázorňující, jak proměnit houby v materiál na výrobu baterek | zdroj: Lauro Zavala/Scientific Reports

Prostřednictvím jednoduché procedury tak vlastně můžeme vytvořit velmi pokročilý nanomateriál.

Výhody houbových katod tím ovšem nekončí. Podobné materiály je sice možné vyrobit i z jiných surovin, jen málokterá má ovšem čistě přírodní původ a skoro vždy je třeba materiál louhovat v hydroxidu draselném či jinak chemicky upravovat.

Výroba houbových baterií je přitom jednoduchá a šetrná k životnímu prostředí. Houbové baterie také mají vysokou kapacitu, která se oproti jiným akumulátorům zpočátku ještě zvyšuje!

Zatímco klasické baterie s počtem nabití ztrácí dech, houbový nanomateriál při prvních stovkách nabití zpřístupňuje další a další póry. Opět se tak potvrzuje, že příroda je tím nejlepším zdrojem inspirace.