Zuby nám vyrostou pouze dvakrát a jen v dětství. V dospělosti přibydou pouze vcelku zbytečné zuby moudrosti. Jakékoli opotřebení zubů či jejich ztráty jsou jsou trvalé.

Vědci to však chtějí změnit a řešení je na cestě.

Obnoví zuby pilulka?

Tým lékařů a vědců z Lékařského výzkumného institutu z japonské nemocnice Kitano, vyvíjí lék, který by měl umožnit obnovu chrupu. V červenci 2024 začnou jeho klinické testy. A pokud budou úspěšné, mohl by být připraven pro pacienty kolem roku 2030, informuje server The Manichi.

Poté, co vědci zjistili, že specifický gen USAG-1 omezuje růstu zubů u myší a fretek, přešli k testům, při nichž se snažili zablokovat expresi genu USAG-1,tedy zabránit informacé obsažené v genu (DNA) v přenosu do bílkovin. První výsledky svého výzkumu popsali ve studii publikované v žurnálu Nature.

Vědci dokázali nalézt protilátku, která blokovala část aktivity genu USAG-1 u hlodavců a významně posílila růst zubů, aniž by to vedlo k závažným vedlejším účinkům.

Teď vědci ověří, zda se dají stejné chemické reakce vyvolat také u lidí. Vědci jsou přesvědčeni, že se jim to podaří.

Léčivo zatím není zkoumáno pro běžné využití, ale jen pro dětské pacienty s anodoncií. To je porucha, která blokuje běžný růst mléčných i dospělých zubů.

Poté by však lék mohli testovat v širším měřítku u dospělých, kteří potřebují obnovit zuby, tedy vyvolat růst třetí generace zubů u dospělých.

Cílem je žraločí chrup

Třetí a další zuby nejsou mezi živočichy neobvyklé. Druhy s polyfyodontními zuby jsou běžně schopné jeden ztracený zub nahradit novým. Tuto schopnost má většina ryb, vyniká v ní zejména žralok, kterému neustále dorůstají nové zuby – odhaduje se, že za celý život se ve žraločí tlamě vystřídá až 30 tisíc zubů.

Žralok je tvor, jemuž se během života vystřídá v tlamě až 30 tisíc zubů | zdroj: Profimedia

Savci tuto schopnost prastarých paryb nemají. Jsou vlastně výjimkou z pravidla. Nové léčivo by nám tedy mohlo vrátit schopnost, o kterou jsme vlivem evolučního chaosu přišli.

Autoři výzkumu upozorňují, že jejich přístup spouští růst zubů přirozeným způsobem. Náš organismus přirozeně odvádí práci, aniž by bylo nutné využívat kmenových buněk, jak plánovaly jiné výzkumy. To by se mohlo podepsat na nižší ceně léku. 

Vědecký tým také předpokládá, že pokrok v technologii zpracování výsledků usnadní odhalí jedince, kteří budou mít, z léčby největší prospěch. Metoda by tedy mohla odhalit pacienty citlivé na zubní problémy.

„Myšlenka vypěstovat si nové zuby je snem každého zubaře,“ říká v deníku The Mainichi, vedoucí oddělení stomatologie a ústní chirurgie v nemocnici Kitano, Katsu Takahaši. „Pracoval jsem na tom už jako postgraduální student a už tehdy jsem byl přesvědčen, že se mi to podaří,“ zdůrazňuje.

Zda mu jeho přesvědčení vydrží až do roku 2030, zjistíme za několik let, kdy budou ukončeny klinické testy.