Unikátní objev fosílie predátorů s obludnými zuby

- Příroda autor: Pavel Pešek

Od vymření dinosaurů uběhlo 65 milionů let. Po éře dinosaurů přišla éra savců. Trvalo však ještě dlouho, než se savčí společenstva začala podobat těm dnešním. Významnou úlohu ve společenstvu mají predátoři, kteří stojí na vrcholku potravního řetězce. 

Fosilie čelisti hyaenodona

Fosilie čelisti hyaenodona,zdroj: Profimedia.cz

Dávno před moderními šelmami tento post zaujímali predátoři ze skupiny Hyenodonta. Hyenodoni dostali své jméno podle podobnosti prvních fosilních nálezů se zuby dnešních hyen. Dnešním hyenám ale nejsou příbuzní. Jde o skupinu, která se vyvinula dříve než šelmy. Hyenodoni lovili po většinu třetihor a byli široce rozšíření v Eurasii, Africe a Severní Americe.

Nejstarší hyenodoni pochází ze severu Afriky. Fosilie hyenodonů byly zatím omezené jen na nálezy fragmentů kostí a to převážně lebek, čelistí a zubů. Z těchto nálezů se podařilo určit, že charakteristickým rysem hyedonů byla velká lebka v poměru k tělu a velký počet zubů.

Hyenodoni dorůstali různých velikostí včetně extrémů, jakým bylo Megistotherium, predátor velikosti nosorožce. Podle zubů lze určit, že některé druhy hyenodonů se živily čistě dravě například jako dnešní lvi. Jiní hyenodoni měli zuby, které jim umožňovaly živit se i všežravě jako lišky.  

Nově byla v Egyptě objevena dosud nejkompletnější fosilie hyenodona, která zahrnuje krom lebky i stehenní kost. Tato fosílie je 35 milionů let stará a patří tak k nejstarším fosilním nálezům hyenodonů. Nález byl zařazen do rodu Masrasector. Jméno znamená egyptský "kráječ" a je odvozeno od výrazných řezáků.

Lebka Masrasectora nananubise

Lebka Masrasectora nananubis a egyptský druh Anubis, podle kterého dostal jméno,zdroj:Profimedia.cz

Krom řezáků má Masraceptor i spoustu dalších zubů, které ho řadí do skupiny všežravých hyenodonů Teratodontinae. Tento název znamená "obludné zuby". Celé jméno tohoto nového druhu zní Masrasector nananubis, pojmenován byl po egyptském bohu podsvětí Anubisovi.

Navzdory všem svým děsivým jménům byl Masrasector nananubis malým dravcem. Jeho hmotnost se odhaduje na 1,2 kg. Měl tedy velikost skunka. Může se zdát, že nález stehenní kosti není nijak výjimečný, ale opak je pravdou. Tvar a velikost stehenní kosti a uspořádání kloubních ploch umožňuje poprvé zkoumat způsob, jakým se hyedoni pohybovali. Stehenní kost tohoto egyptského praskunka má stavbu podobnou kostem dnešních šelem specializovaných na běh a neschopných šplhání.

Další otázkou je, v jakém prostředí Masrasector nananubis žil. Naleziště se dnes nachází v egyptské poušti, ale před 35 miliony let byly ve stejné oblasti vlhké lesy. Masrasector tedy běhal pod korunami stromů. Jeho kořistí mohli být drobní savci z příbuzenstva damanů, kteří jsou ve fosilním záznamu z té doby hojní.

Éra hyenodonů jakožto vládců savců skončila s příchodem moderních šelem. K šíření šelem do Afriky došlo poté, co se původně izolovaný africký kontinent před 15 miliony let spojil s Eurasií.

Nový nález fosílií druhu Masrasector nananubis je nejkompletnější dochovanou fosílií hyenodona. Tyto nové fosílie umožnily vědcům poprvé zkoumat, jakým způsobem se hyenodoni pohybovali a zjistit tak nové informace o jejich životě.

Tagy: dinosauri paleontologie věda a poznání

Zdroje: Vlastní