Vědci zjistili, proč nám zuby moudrosti rostou až v dospělosti

12. 10. 2021 – 20:30 | Člověk | Ladislav Loukota | Diskuze:

Vědci zjistili, proč nám zuby moudrosti rostou až v dospělosti
Rentgenový snímek lidského chrupu s červeně obarvenými zuby moudrosti. | zdroj: Profimedia

Bez zubů moudrosti bychom nejspíš žili jako primitivní druh na stromech.

Lidé si dopřávají spoustu času na dospívání. A mezi lidoopi jsme jediný druh, u kterého se růst zubů táhne po mnoho let.

V tom se nám blíží jen šimpanzi. Ale i u nich poslední zuby dorůstají v době jejich sexuální dospělosti. U lidí však zuby moudrosti často dorůstají hluboko v dospělosti.

Nová studie, publikovaná v magazínu Science, odhalila, co je příčinou tak pomalého vývoje chrupu u lidí.

Evoluce myslí na detaily

Vědci z Arizonské univerzity vytvořili časovou osu vývoje zubů pomocí studia mnoha lebek člověka a jeho předků. Celkem studovali ve na 21 druhů primátů. Zajímalo je především to, kdy se prořezávají zuby z dásní.

„Jednou ze záhad biologického vývoje člověka je to, jak vznikla přesná synchronizace mezi vznikem stoliček a našim životním příběhem, a jak je vlastně regulována," řekla k výzkumu paleoantropoložka a vedoucí studie Halszka Glowacka.

Přeměnou kostí a zubů studovaných primátů na 3D modely vědci zjistili, že načasování průřezu zubů moudrosti má mnoho společného s křehkou rovnováhou biomechaniky v našich rostoucích lebkách. 

U současného člověka se vyvíjejí zuby ve třech fázích – v šesti, dvanácti a osmnácti letech, ačkoli zuby moudrosti mohou poslední roky svého prořezávání a růstu mohou protáhnout i mnohem dále.

Zmínění šimpanzi mají tato období ve třech, šesti a dvanácti letech. Paviáni však mají chrup kompletní už v sedmi, a makakové v šesti letech.

Růst ale vždy postupuje bok po boku se sílou čelisti, prostorem úst uvnitř lebky a dalšími biomechanickými vlastnostmi, které zubům zajišťují dostatečnou sílu. A právě prostor a čas jsou hlavní důvody toho, proč si zubů moudrosti užíváme až v dospělosti.

Moderní člověk nemá ve svých ústech dostatek místa pro zuby. A to také pochopitelně omezuje prostor pro zuby v lebce.

Ve hře však není jen prostor pro zuby samotné. Je nutné mít rovněž dostatečný prostor pro svaly, které zubům dodávají sílu. A pro svaly musí zase představovat podporu čelisti. 

Bolehlavem splácíme inteligenci

„Ukazuje se, že naše čelisti rostou velmi pomalu, což je pravděpodobně způsobeno naší celkově pomalou životní historií. V kombinaci s našimi krátkými obličeji a zpožděním růstu, než je pro zuby dostatečně velký prostor, to má za následek velmi pozdní věk při prořezávání stoliček," řekl jeden z výzkumníků Gary Schwartz.

Vědci upozornili, že lidé mají plošší obličeje než jiní primáti. Kdybychom měli vystouplé čelisti jako další druhy opic, zuby (a s nimi svaly i čelist) by měly prostoru dostatek a zuby moudrosti by nebyly takový bolehlav. Evoluce našeho mozku to ale zařídila jinak a pomalý růst posledních zubů je vlastně obětí na oltář naší rostoucí inteligence. 

Naše zuby moudrosti tak mají paradoxně možná výstižnější přezdívku, než by se dalo předpokládat.

Pokud by moderní člověk neprošel evolucí vstříc svému velkému mozku a zároveň poměrně dlouhému životu, neměli bychom s nimi problém. Jenže bychom žili jako primitivní druh na stromech.

Zdroje:

Nejnovější články