Ne vždy, a ne pro každého je snadné dostat se do postele před půlnocí. Možná jste zvyklí užívat si noční klid po práci a věnovat se svým zájmům.

Odborníci však upozorňují, že po půlnoci byste už měli spát. Pokud zůstáváte vzhůru, obvykle začnete toužit po „hříšných požitcích“, jakými jsou cigareta nebo jídlo plné sacharidů.

Být vzhůru po půlnoci může mít také neblahé důsledky pro vaši psychiku. Půlnoc je temná a svět mění v temné místo.

Mysl po půlnoci je jiná, temnější

„Miliony lidí zůstávají pravidelně vzhůru uprostřed noci, ačkoli už máme přesvědčivé indicie, že lidský mozek nefunguje v noci tak dobře jako ve dne,“ cituje časopis Science Alert neuroložku Elizabeth Klermanovou z Harvardské univerzity.

Klermanová, specialistka v oboru spánkové medicíny, patřila do týmu expertů, který vypracoval studii s názvem „Mysl po půlnoci“, která shrnuje dosavadní poznatky o tom, jak v noci funguje lidský mozek. Dá se to shrnout do stručné věty: jinak než ve dne.

Vědci ve studii publikované v časopise Frontiers in Network Physiology tvrdí, že nejen naše tělo, ale také mysl je ovlivňována cirkadiánním rytmem. To je biologický rytmus s periodou o délce 20 až 28 hodin (latinsky circa = okolo, dies = den), který ovlivňuje nejen fyziologické procesy, ale také emoce.

Stručně řečeno, v určitých hodinách náš druh cítí a jedná určitým způsobem. Ve dne jsou například molekulární úrovně a mozková aktivita naladěny na bdělost. V noci je naším přirozeným chováním spánek.

Z evolučního hlediska to dává smysl. Naši předkové denní světlo využívali k lovu a sbírání plodin. V noci odpočívali, mimo jiné proto, aby se sami nestali kořistí.

Proto je lidská mysl nastavena tak, že během noci jsme náchylnější vnímat negativní podněty. To způsobuje, že máme sklony k rizikovému chování.

Vědci v publikované studii popisují případ narkomana závislého na heroinu. Zatímco přes den nutkání dokázal odolat, v noci se situace často měnila a sahal po dávce drogy.

Druhý popisovaný případ se týká vysokoškoláka, který měl problémy s nespavostí. Zakoušel pocity beznaděje, osamělosti a zoufalství a pokusil se o sebevraždu.

Noc je riziková

Výzkumy, na které neurovědci upozorňují a které byly publikovány v magazínu Journal of Clinical Sleep Medicine, ukazují, že mezi půlnocí a šestou ranní je trojnásobně vyšší riziko sebevraždy ve srovnání s jakoukoli jinou denní dobou. Kromě toho se po půlnoci až pětinásobně zvyšuje riziko předávkování.

Vědci to přičítají mimo jiné neurologickým změnám během nočních hodin a vyzývají k jejich dalšímu zkoumání.