Hrobku jako první objevil před 160 lety francouzský archeolog Auguste Mariette během pátrání po hrobkách z doby stavitelů pyramid v oblasti Sakkára. Narazil při něm na kapli hrobky patřící významnému velmoži Ptahšepsesovi.

Mariette z hrobky odvezl nepravé dveře, které se dnes nacházejí v Britském muzeu v Londýně. Jenže informace o samotné hrobce byly záhy ztraceny. Sám objevitel o ní publikoval jen stránku textu, ze které nebylo patrné, kde přesně se nalézá, a hrubý nákres jejího půdorysu a nepravých dveří.

Velekněz, který dostal královskou dceru

Ptahšepses byl jednou z nejvýznamnějších osobností nekrálovského původu doby stavitelů pyramid Staré říše. Patřil k největším mudrcům své doby a staří Egypťané uctívali ještě tisíc let po jeho smrti.

Žil v průběhu 25. a 24. století před Kristem, tedy před více než 4400 lety. Za vlády zakladatele 5. dynastie Veserkafa se dočkal neslýchaného gesta od panovníka – jako první dvořan nekrálovského původu si mohl vzít za manželku královskou dceru - Chamaat.

Je znám jako první uctívač staroegyptského boha podsvětí Usíra. Dá se tedy předpokládat, že právě on kult tohoto boha, který se stal jedním z hlavních božstev starých Egypťanů, zavedl.

Existovalo mnoho důvodů pokusit se místo Ptahšepsesova posledního odpočinku znovu najít a prozkoumat moderními metodami. A to se podařilo expedici českých egyptologů.

Hrobku s pomocí detailních satelitních snímků tento rok lokalizovali v oblasti severně od Džoserovy pyramidy. Ukázalo se, že její architektura i dnes, po 4400 letech, dosahuje úctyhodné výšky přes čtyři metry.

Zdokumentována tak mohla být nejen její vlastní kultovní kaple, odkud pocházely nepravé dveře, ale i celá oblast vchodu a průčelí, serdab (nepřístupná místnost určená pro uložení soch majitele hrobky) a architektura hrobky.

Když se mocní stávali ještě mocnějšími...

Velkolepá hrobka pokrývala plochu téměř 1000 metrů čtverečních a právě v oblasti vchodu do kaple se zčásti dochovala původní malovaná výmalba sestávající ze scén řezníků porážejících dobytek k obětování v kapli a procesí mužských postav, nosičů obětin.

3D model kaple. | zdroj: Český egyptologický ústav

Podařilo se nalézt také několik fragmentů reliéfů, z nich některé zachycují části postavy princezny Chamaat.

V podzemí hrobky se nacházela velká pohřební komora se žulovým sarkofágem, která ovšem byla vykradená již ve starověku.

„Ptahšepses žil v době, kdy prudce narůstaly tendence vedoucí k nepotismu. Mocné rodiny se stávaly stále mocnější a nezávislejší na panovníkovi, stavěly si monumentální hrobky a dávaly na odiv svůj vliv a narůstající nezávislost. Tato hrobka a osobnost jejího majitele jsou zásadní pro porozumění počátku těchto trendů, které vedly ke kolapsu doby stavitelů pyramid,“ cituje web egyptologického ústavu vedoucího expedice, profesora Miroslava Bártu.