Cesta do hlubin myšákovy duše. Vědci porozuměli grimasám hlodavce
13. 4. 2020 – 19:55 | Příroda | Ladislav Loukota | Diskuze:
Také myši dělají grimasy. Vědci z nich dokázali vyčíst jejich emoce.
Nejen lidé, ale i myši mají paletu emočních výrazů, kterou vyjadřují grimasou. Dospěla k tomu německá studie, která ke čtení myších grimas použila kombinaci strojového učení a neurovědy.
Vědcům takové srovnávání mezi různými živočišnými druhy pomáhá definovat, co to emoce vlastně jsou.
Lidmi nepolíbení hlodavci
Grimasy v myší tváři by nemusela nikoho překvapit. Vždyť lidé si často projektují své výrazy do jiných zvířat – zpravidla psů.
Starší studie daly psím páníčkům za pravdu. Psi dovedou výrazy očí, tlamy či jazyka reagovat na lidské emoce. Ani to nám ale nemusí říkat celý příběh.
Psi totiž žijí s lidmi dlouho v těsném kontaktu, a tak není překvapivé, že mohli převzít některé jejich výrazy. Děje se to ostatně i zpětně – kdo z lidí někdy nevyplázl jazyk, když dával najevo, že je uřícený?
Chceme-li se dostat skutečně na stopu toho, zdali mají i jiní, lidmi nepolíbení živočichové, podobné emoční výrazy jako lidé, musíme zamířit k méně domestikovaným druhům.
Tým pod vedením Nejce Dolenseka z Institutu Maxe Plancka pro neurobiologii ve své nové práci sáhl po myších. A našel u nich myší ekvivalent smajlíků.
Přečetl je počítač
Pro svou novou studii německý tým vyvinul počítačový algoritmus, který studoval stovky hodin výrazů myší zaznamenaných ve videu. Odkud se videa vzala?
Zaznamenali je sami autoři práce u pokusných hlodavců, kterým vyvolávali ty či ony emoční vjemy. Mezi ně patřily bolestivé vjemy způsobené elektrickým šokem, ale i příjemné vjemy podnícené cukrovým roztokem, stejně jako vjem znechucený vyvolaný chininem či malátnost způsobená injekcí chloridu lithného.
Podařilo se tak sestavit mapu šesti základních výrazů, kterými myši dávají najevo své nejzákladnější emoce – znechucení, spokojenost, bolest, strach, nevolnost a odhodlání.
Obrázek zvětšíte rozkliknutím.
Tyto emoce byly ověřeny s pomocí optogenetiky, čili pozorování a stimulací různých mozkových částí asociovaných s pomocí té či oné emoce.
Pokud se výrazy myší zprůměrují, vypadá výsledek jako přehlídka myších smajlíků – například emoce útěku se vyznačuje tím, že myš „narovná“ své fousky před sebe a zpozorní. Výraz při bolesti je na první pohled podobný – ale myš při něm více narovná "oči v sloup" a zkřiví tváře.
Budeme mít překladač z Arabely?
"Z hlediska použitých technik to je husarský kousek," řekla ke studii pro časopis The Scientist neurovědkyně Sheena Josselynová z Torontské univerzity. "S touto metodou výzkumníci začali emocím dávat vědeckou definici, což je nejvýznamnějším přínosem práce."
Německá studie, která v zásadě objevila myší emotikony, tak může být počátkem studia výrazů (a emocí) u jiných živočišných druhů. Časem se můžeme dočkat i psů, koček nebo třeba slonů.
Nejenže nám to více řekne o inteligenční a emoční kapacitě jiných tvorů, ale umožní to vztáhnout k nim i to, co z podobné tématiky víme o nás samotných.
Nebude to hned, a nebude to ani univerzální překladač "zvířecí řeči" jako z Arabely. Rozhodně to však kráčí směrem, který může lidem přiblížit řeč zvířecího těla.
Studie byla publikována v žurnálu Science.