Čína naklonovala makaky. Mohli by snížit pokusy na zvířatech

MAGAZÍN - Příroda autor: Ladislav Loukota

Jen dva měsíce po čínském oznámení prvních geneticky modifikovaných novorozeňat nyní přišli vědci z Říše středu s další novinkou. Podařilo se jim totiž úspěšně naklonovat pětici makaků z jediného geneticky upraveného primáta. Blíží se planeta opic? Spíše naopak - čínský vynález totiž slibuje svět s výrazně menším počtem pokusů na zvířatech.

Čínští naklonovaní makaci

Čínští naklonovaní makaci,zdroj: Čínská akademie věd

Je tomu už rok, co výzkumníci z Čínské akademie věd oznámili vytvoření geneticky modifikovaného makaka, kterému chyběl gen pro regulaci cirkadiánního rytmu. Nebylo na tom nic tak překvapivého, podobné studie jsou dnes prakticky na pořadu každého dne - tím spíše, že čínští vědci vyučili známý genový editor CRISPR. Čínský modifikovaný makak byl určen ke studiu nemocí spojených právě s dysfunkcí cirkadiánního rytmu, kam může patřit insomnie, cukrovka nebo různé spektrum neurodegenerativních chorob. Byla to však jediná opička, takže daný výzkum mohl mít poměrně omezené možnosti.

Nyní však tým pod vedením Čena Liou z Čínské akademie věd oznámil, že se mu podařilo metodou transferu buněčného jádra pětkrát naklonovat původního modifikovaného makaka. Jde o průlom, který by mohl předznamenat budoucnost studia závažných chorob. Po generacích, kdy byli vědci odsouzeni studovat projevy pouze na lidských pacientech, popřípadě museli nemoci indukovat na nedokonalá pokusná zvířata, tím totiž nastala éra cíleného designování specificky upravených pokusných tvorů. Tím se také zvýšily naše šance na léčení závažných nemocí srdce a mozku.

Čínští naklonovaní makaci

Čínští naklonovaní makaci,zdroj:Čínská akademie věd

Samotné klonování je vlastně na nové práci paradoxně méně zajímavé. Čínští vědci v nové práci vzali 325 původních modifikovaných embryí a vložili je do dvou desítek náhradních matek. Výsledkem bylo 16 těhotenství, z nichž pět vedlo ke zdravým porodům. Statistika úspěšnosti tedy zdaleka není bezchybná, dříve se však při klonování pohybovala v mnohem vyšších škálách. Například pro klonování ovečky Dolly, která byla před dvěma dekádami klonovacím průlomem, připadlo třeba na jeden úspěšný klon 277 pokusů. Do dnešní doby se tedy úspěšnost zvýšila zhruba čtyřikrát.

Dokonalé subjekty

Blíží se tak zřejmě doba, kdy budou klony specificky navržených pokusných zvířat vznikat relativně běžně. A o poměrně malé výzkumné týmy budou moct dosáhnout na vlastní vznik zvířat, které mají podobně jako čínští makakové genetickou náchylnost na ten či onen typ nemocí, a sledovat u nich postupný rozvoj choroby - popřípadě na nich testovat léky, které mají oné chorobě zamezit. Ačkoliv to nejspíše mnohým zní spíše jako námět na horor, opak je pravdou.

Speciálně navržená pokusná zvířata totiž slibují v součtu omezit potřebu zvířecích pokusů. Nebude již třeba indukovat chorobu (či hledat nemocné jedince) na vyšším počtu zvířat, ale postačí dát vzniknout menšímu počtu speciálně navržených pokusných subjektů. Co více, metoda bude přesnější tou měrou, jak přesná bude modifikace. Například sledování rozvoje neurodegenerativních chorob u lidí, potažmo testování léků proti těmto chorobám, dnes naráží na celou řadu "nepřesností" stávajících metod.

Pomineme-li část z nich (zvířecí modely nejsou stejné jako lidské), lidští pacienti jsou svého druhu každý unikát - mají odlišnou anamnézu, predispozice, životní styl i stravování. Zvířata jsou v tomto výhodnější, teprve díky klonování však bude možné vyvinout skoro identické jedince (epigenetiku dáme teď stranou) a komparovat na nich postup choroby nebo léků. Pro pochopení těch nejzáludnějších nemocí je takový pokrok skutečně obřím krokem kupředu.

Obě  studie makaků najdete v NSR.

Tagy: klonování pokusy na zvířatech genetika zvířata a příroda věda a poznání