První geneticky upravení lidé jsou na světě. Narodili se v Číně

MAGAZÍN - Člověk autor: Ladislav Loukota

Autoři sci-fi si ten okamžik představovali v různém ranku po celá desetiletí - nakonec jsme se však o narození prvních geneticky upravených dětí dozvěděli toto pondělí poněkud nedramaticky. Dvě čínské holčičky se totiž podle agentury AP  a deníku Daily Mail narodily s cílenou mutací, která jim dává imunitu proti viru HIV. Čínská zpráva prozatím nebyla ověřena z nezávislých zdrojů, neexistuje však mnoho praktických důvodů ji nevěřit.

Ilustrační snímek

Ilustrační snímek,zdroj: Profimedia.cz

Jmenují se LuLu a Nana a touto dobou jim je už několik týdnů - informace o jejich narození přinesl na konferenci v Hong Kongu vedoucí výzkumu Che Ťien-kchuej. Pokud šlo vše podle plánů, jeho tým ve spolupráci s americkými kolegy provedl u obou dívek pomocí editoru CRISPR úpravu, která změnila receptor CCR5. Ten umožňuje viru HIV vstoupit do buňky, metoda by tak měla potenciálně vést k rezistenci vůči zhoubnému viru.

Z reakcí vědecké komunity se zdá, že editace je však jenom částečná. Například "otec syntetické biologie" George Church se v reakci na zveřejněné materiály nechal slyšet v tom smyslu, že pozměněno bylo jenom několik genů" a k infekci HIV může dojít i nadále. Jak přesně tomu nakonec je, bude jasnější až v okamžiku, kdy bude publikována celá studie a ne jenom informace z neveřejné přednášky. 

Nezodpovědný experiment

Vzdor nejasnostem vyvolala zpráva hlasité reakce. Většina dalších oslovených odborníků mluví spíše v kritickém duchu. Převažují ohlasy, podle nichž je podobné editování při současné úrovni výzkumu nezodpovědné a předčasné. Spoluobjevitel metody CRISPR, vědec Feng Čang, se už dokonce vyjádřil pro vznik mezinárodního moratoria na zákaz vzniku geneticky modifikovaných dětí. Alespoň do doby, než bude metoda podstatně lépe vyzkoušená. 

"Metoda CRISPR/Cas9 je určena pro vyřazení nebo modifikaci genů v experimentu. Nemůže zaručit, že nedojde k nechtěným změnám jiných genů kromě zamýšleného se všemi důsledky, takzvanými non target změnami," říká embryolog Pavel Trávník, "Druhá rovina problému tkví v tom, že vyřazení genu pro receptor CCR5 jako takové může mít další nezamýšlené důsledky. Je to prostě krajně nezodpovědný experiment na člověku."

Výhledově samozřejmě platí, že ideou je využívat jednou genové terapie v klinické praxi. K tomu však bude nejspíše potřeba lépe pochopit principy vzniku nežádoucích non-target mutací, čili v zásadě lépe pochopit, jakou "gramatikou" se řídí "genetické věty", abychom do nich nerušeně mohli vložit "genová slova".

CRISPR je jako genový editor podstatně přesnější než starší metody editace, umožňuje přímo nacházet a měnit jeden zacílený gen. Způsobuje tak i relativně menší nežádoucí mutace. Faktem ale zkrátka je, že i s ním stále souvisí riziko - právě jeho povaha by měla být pochopena dřív, než se sáhne k běžným editacím na lidech.

Inherentní rizika

Ačkoliv čínská zpráva momentálně není potvrzena (obvykle podobné informace validně přinášejí spíše ověřitelné vědecké studie než přednášky), není mnoho důvodů ji nevěřit. Čína je na poli experimentů s genetickým modifikováním lidských embryí značně napřed. Zatímco většina světa se podobných pokusů straní především z etických důvodů (a samozřejmě i vlivem silné kritiky tradičních odpůrců technologií), čínské studie si s podobnými problémy hlavu příliš nelámou.

Západní týmy tak typicky experimentují především s modifikací u zvířecích embryí, často terminovaných dlouho před porodem. Proběhly i pokusy na lidských embryích ve velmi raném stádiu, doposud však žádné podobně modifikované embryo ovšem neexistovalo déle než 30 dnů od vzniku. Právě to se s nynějším čínským oznámením nejspíše mění.

Rozdílem oproti stávajícímu čínskému pokusu je také fakt, že západní týmy typicky usilují především o eliminaci existujících chorob a/nebo jejich exprese (čili toho, že vadný gen zůstane v DNA přítomný, ale nebude se projevovat). Panují dokonce názory, podle nichž mají vědci "morální povinnost" podobné choroby vymýtit. Che Ťien-kchuejova práce však namísto toho dosáhla - pokud fungovala - zcela nového typu odolnosti, totiž již zmíněné nižší šance přenosu viru HIV z rodičů na děti.

Přesto lze říct, že celý vědecký svět bude nyní se zatajeným dechem čekat na další informace. Ať chceme nebo ne, geneticky modifikovaní lidé jsou nyní pravděpodobně realitou. A to sebou ponese jak poznání toho, co bude následovat, tak i zcela nový druh lékařské a vědecké zodpovědnosti.

Tagy: genetická modifikace lidské tělo genetika věda a poznání