Čipy se budou podobat lidskému mozku
23. 12. 2021 – 15:38 | Technologie | Ladislav Loukota | Diskuze:
Vyspělý svět drhne na nedostatku čipů. Tento stav však nepotrvá věčně, jednou „čipový hladomor“ skončí. A s nimi dorazí také čipy blízké lidskému mozku.
Zařízení fungující podobně jako náš mozek jsou už desítky let cílem vývojářů čipů. S čipy, které by k němu měly blíž, by například chytré mobily mohly být ještě chytřejší a dokázaly by se učit.
Na vývoji takových čipů pracují experti ze Švýcarského technologického institutu EPFL.
Výsledkem jejich výzkumu, publikovaného v žurnálu Nature, je inteligentní čip, který najde uplatnění u autonomních vozů, chytrých telefonů a u nejrůznějších přístrojů spoléhajících na samoučící procesy. Mohl by také posloužit výrazně rychlejším a méně energeticky náročným počítačům.
V čem je tento čip jiný? Zatímco běžné počítače včetně toho, na kterém čtete tyto řádky, používají oddělené čipy pro operace a pro paměť, nový čip zvládá oba úkoly.
Pamatuj a počítej!
Pravda, obdobné čipy vznikaly také v minulosti. Dosud se je však nepodařilo vytvořit v jednoduché dvourozměrné struktuře, ale pouze ve složité a na konstrukci i výrobu extrémně náročné struktuře třírozměrné.
Vývojáři ze Švýcarského technologického institutu EPFL však už dokázali zkonstruovat jednoduchý 2D čip o tloušťce pouhých tří atomů na bázi sloučeniny molybdenu a síry – disulfidu molybdenu, která se mimo jiné používá do vazelín.
Naše mozky navzdory svým vysoce specializovaným regionům dovedou kombinovat operační procesy s pamětí a neurony zastanou jak ukládání vzpomínek, tak rovněž mentální kalkulace. Proto není až tak překvapivé, že nový čip z technologického institutu ve švýcarském Lausanne je zaměřen na využití ve vyspělých přístrojích vybavených systémy umělé inteligence.
Kdy se ho dočkáme?
Andras Kis z EPFL upozorňuje na další výhody obvodů s inteligenčními čipy: „Náš obvod s novými čipy nepotřebuje energii na převod dat mezi pamětí a procesorem a snižuje dobu potřebnou pro datové operace. Kromě zmenšuje nároky na prostor.“
Švýcarský čip staví na existujících tranzistorech FGFET, které můžete najít už dnes uvnitř notebooků a chytrých telefonů. Jeho výroba by proto mohla využít už existujících technologií.
Takže bychom se mohli těšit, že telefony a počítače zítřka budou nejen rychlejší a chytřejší, ale také úspornější.
Pro příští rok si však v první řadě přejme, aby byly k mání aspoň ty staré dobré čipy, které známe.