Články autora: Jan Toman

Příroda

Rekordní blesky, kvůli kterým se musí přepisovat poučky

Standardní blesky se vybijí v zlomku sekundy a dosahují délky maximálně několika kilometrů. Sítě specializovaných senzorů ale meteorologům a nadšencům do hledání extrémních atmosférických výkyvů umožňují sledovat velké oblasti a "vyzobávat" rekordní výboje. 
Příroda

Jaké zbarvení měli dinosauři? Unikátní nález poodhalil tajemství pravěku

Asi každého někdy napadlo, jak asi byli barevní dinosauři. Zkameněliny zpravidla uchovávají pouze zbytky tvrdých tkání, a tak jsme v tomto ohledu byli donedávna odkázáni na vlastní fantazii, nebo představivost filmových tvůrců. Výjimečně kvalitní fosilie s konzervovanými pozůstatky měkkých tkání zanechalo jen několik obyvatel druhohorní souše. 
Příroda

Komu byli příbuzní záhadní evropští sloni?

Není žádným tajemstvím, že na Zemi žijí slon africký a slon indický. Zdaleka ne každý ale ví, že tím výčet dnešních chobotnatců nekončí. 
Technologie

Otevře se severní pól lodím? Námořníkům by to ušetřilo kus života

Možnost otevření plavebních cest přes Severní ledový oceán už pěkných pár desetiletí jitří fantazii lodních dopravců.  Není se čemu divit. Čas jsou peníze a při dopravě zboží z Evropy do Asie by tato cesta mohla námořníkům ušetřit až dva týdny. 
Příroda

Zoologové přepisují učebnice: Na Zemi žijí nejméně čtyři druhy žiraf

Kdo by neznal žirafu, ikonického Afrického savce a zároveň nejvyšší zvíře v současnosti obývající naši planetu. Těžší už je to ale s rozdělením žirafí populace na různé poddruhy. Dnešní žirafy obývají velký, i když poněkud roztříštěný, areál od rovníkové až po jižní Afriku. 
Člověk

Pivo versus víno: Jak se liší různé kmeny kvasinek?

Kvasinka Saccharomyces cerevisiae doprovází lidstvo od vynálezu zemědělství. Dodnes má v naší společnosti klíčovou roli. Její široké využití se odráží už v názvu – říká se jí totiž jak kvasinka pivní, tak i vinná a pekařská. Výroba alkoholických nápojů a kvašeného těsta by bez její pomoci byla takřka nepředstavitelná. 
Příroda

Tasmánské čerty likviduje přenosná rakovina. Jejich organismus se učí nemoci bránit

Kousáním přenosná rakovina ďáblů medvědovitých, známějších jako tasmánští čerti, patří mezi úzkou skupinu bizarních parazitů, jejichž předci byli příslušníci téhož nebo blízce příbuzného druhu. Šlo o rakovinné buňky, které shodou náhod získaly schopnost nakazit i další jedince. 
Příroda

Netušená inteligence: Sépie dokáží počítat a pečlivě volí loveckou strategii

Numerické schopnosti neboli početní výkony nejsou jen výdobytkem lidské mysli. Zvládá je i řada zvířat, která by bez počítání nemohla zvolit optimální postup při shánění potravy, námluvách, interakcích uvnitř i vně skupiny nebo při migraci. Určité početní základy jsou zkrátka nezbytnou podmínkou přežití ve volné přírodě.