Články autora: Jan Toman
Smrtící zákeřnice: Jak dokáží ulovit pavouka přímo v jeho síti?
Není náhodou, že pavouci v tolika lidech vyvolávají úzkostné pocity. Jedná se totiž o téměř dokonalé predátory. Trpělivě vyčkávají uprostřed svých důmyslných pastí, jen aby mohli bleskově vystartovat na první kořist, která se v síti zachytí. Masivní kusadla, jedy, perfektní zrak a akrobatické schopnosti jsou už potom jen pomyslnou třešničkou na dortu jejich loveckých přizpůsobení. Přesto se v přírodě najdou tvorové, kteří se na lov těchto dravců specializují. Nemusí se přitom jednat o několikanásobně větší obratlovce. Jedněmi z nejsmrtonosnějších pavoučích predátorů jsou ploštice zákeřnice.
Deset měsíců bez přistání? Pro rorýse žádný problém
Když některé ptáky vidíme rejdit ve vzduchu, připadá nám, jako by snad ani nikdy nepřistávali. Třeba takoví oceánští ptáci opravdu vydrží ve vzduchu celé dny. Na paty jim ale šlapou i docela "obyčejní" tažní ptáci, z nichž někteří obývají i naše zeměpisné šířky. Nejznámějšími z těchto přeborníků jsou nepochybně rorýsi.
Rostlinné nanotechnologie: Jak fungují a k čemu slouží v přírodě
31. 10. 2016
|
Jan Toman
Begonie jsou v našich podmínkách celkem běžnými okrasnými rostlinami. Už zběžný pohled na jejich kultivary ale napoví, že tato rostlinná skupina ráda experimentuje se svými listy. Nejúžasnější jsou v tomto ohledu tropické druhy begonií – například Begonia pavonina. I kdybychom neznali nic než její latinský název, který v překladu zní begonie paví, mohli bychom odtušit, že je vizuálně úchvatná.
Živé konzervy neolitického člověka? Proč staří Orknejci lovili myši
26. 10. 2016
|
Jan Toman
Orkneje jsou malým souostrovím vzdorujícím bouřlivému Severnímu moři pár kilometrů od nejsevernějšího výběžku Skotska. Historicky spadaly pod vliv Skotů, Vikingů i Britů, vždy si ale udržely svůj specifický charakter. Na ostré útesy a zelené pláně bičované větrem bychom zde ale nenarazili vždy.
Lechtivý původ zubra: Záletní bizoni se pářili s pratuřími samicemi
Zubr evropský je posledním žijícím zástupcem evropské megafauny – velkých a gigantických zvířat obývajících starý svět do konce poslední doby ledové. I proto jím byli naši předkové doslova fascinováni. Dokonce i ten, kdo nikdy nezavadil o romány Eduarda Štorcha, si může všimnout úžasných zpodobnění zubrů na pravěkých jeskyních malbách.
V myších útrobách je pěkně živo: Střevní prvok chrání před nebezpečnými infekcemi
24. 10. 2016
|
Jan Toman
Cizorodé organismy v našem těle máme pořád tendenci brát jako nebezpečné vetřelce, kteří, pokud jim dáme šanci, způsobí nebezpečnou infekci. Moderní biologické a medicínské poznatky ale pomalu otáčejí tento tradiční pohled o sto osmdesát stupňů. Bakterie, prvoci a další organismy žijící uvnitř nebo na povrchu našich těl nemusí být zdaleka vždy parazity nebo patogeny.
Mentální schopnosti lidoopů: Co ukázaly pokusy s 'King Kongem'?
Výzkum našich nejbližších žijících příbuzných – lidoopů – už nejednou ukázal, že se jejich mentální schopnosti v mnoha ohledech blíží lidským. Prostřednictvím znakového jazyka nebo symbolů se například dokáží s lidskými experimentátory docela obstojně domluvit. Ve svých jazykových schopnostech se samozřejmě lidem plně nevyrovnají, ale i tak dalece předčí naprostou většinu ostatních živočichů.
Dosáhli už lidé maxima dlouhověkosti? Demografický článek spustil mezi vědci bouři
Týden co týden se na stránkách odborných i méně odborných tiskovin můžeme dočíst, že velký průlom v prodlužování lidského věku je na dosah ruky. Výroky, jako že "už dnes mezi námi žijí lidé, kteří oslaví tisícovku", nejsou výjimkou. Zdánlivě tomu nasvědčuje téměř vše – nové lékařské postupy, pokroky v oblasti molekulární biologie slibující přímé zásahy do naší genetické výbavy, chemické látky zvyšující životnost buněk i experimenty na laboratorních zvířatech, jejichž život se prostřednictvím dietetických postupů, genetických manipulací a nejrůznějších chemikálií daří prodlužovat velmi výrazně.