Ačkoliv je zemské jádro ukryté pod našima nohama, jeho poznání se doposud vzpíralo známým možnostem vědy. S nadsázkou lze říct, že více toho víme o povrchu Pluta, než kolik je potvrzeno o fungování pozemského jádra. Důvod tohoto rozporu je prostý - Pluto můžeme pozorovat z prolétající sondy, zatímco dostat se do jádra je o poznání náročnější i rizikovější. Nová práce chorvatsko-australského geofyzika Hrvoje Tkalčiče však přišla s možností nepřímé detekce projevů jádra - a podařilo se jí tak prokázat, že zemské jádro je skutečně pevné.

Stárnutí lze biologicky popsat celou řadou způsobů, jedním z nich je však i hromadění tzv. senescentních buněk. Jak naše tělo nabírá roky, uvnitř něj se hromadí i samotné stárnoucí buňky, nazývané právě senescentní, neschopné dalšího dělení. Ve vyšším počtu mají negativní vliv na celý organismus, jejich eliminace by proto mohla zmírnit špatný zdravotní stav ve stáří. Vědecký tým z Minnesoty si nyní myslí, že k tomu našel skoro až podezřele jednoduchou metodu.