Od autonehod po sportovní poranění je řada lidí každý den vystavena poškození vnějších nervů. Situace obvykle neohrožuje život přímo, vede však k necitlivosti, slabosti či pocitům šimrání v poškozených prstech, rukou či nohou. Právě v nich se ukrývá tzv. periferní nervová soustava (PNS), tedy soustava nervů s vyloučením nejkritičtější centrální nervové soustavy (mozku a míchy). Poranění PNS může rapidně zhoršit kvalitu života, nový implantát stimulující elektrickým proudem regeneraci nervů je proto v léčbě krokem kupředu.

Dočkáme se budoucnosti, ve které není ke vzniku zdravého jedince potřeba matka a otec? Prozatím tak daleko věda není – v uplynulém týdnu se však v této ideji objevil významný krok kupředu. Čínským vědcům se totiž podařilo pomocí úpravy DNA embryonálních kmenových buněk dát život nové generaci myší, to celé bez přispění samce k oplodnění vajíček.

Sdílíte občas s rodinou či přáteli pokrm? Jste z vaření pro více lidí nadšeni, či nikoliv? Možná to zní jako reklamní slogan jistého tuzemského výrobce sušenek, ale konzumace pokrmů, které jedinec nejí sám, nejspíše platí za evoluční výhodu. Odhalilo to pozorování šimpanzů vědci z Institutu Maxe Plancka.

Čtení cizích myšlenek na obzoru! Právě tak by se daly nejspíše vnímat titulky mluvící o tom, že se v rámci nedávného experimentu podařilo poprvé "přenést myšlenky mezi třemi lidmi". Jak už to v případě podobně šokantních objevů chodí, realita je oproti revolučně znějícím titulkům o něco nudnější. Systém nazvaný BrainNet má totiž k telepatii notně daleko. To však neznamená, že nejde o významný dílek ve vědeckém poznání mozku.

Jeho jméno je 2015 TG387, neoficiálně je mu také přezdíváno "Goblin". Těleso klasifikované jako sednoid o průměru 300 kilometrů je od Slunce nyní vzdáleno zhruba dvou a půlnásobek oběžné dráhy Pluta. Létá však i podstatně dále. Objev planetky dlouhé asi jako trasa z Ostravy do Prahy sama o sobě není překvapivá – obecně astronomie předpokládá, že podobných těles se může v periferii sluneční soustavy nacházet velké množství. 2015 TG387 je však pozoruhodné z jiného důvodu, a to kvůli hledání hypotetické deváté planety sluneční soustavy.

Medicínu vnímáme obvykle spíše jako moderní vynález, péče o nemocné se však datuje ještě před vynález civilizace. Starší výzkumy si často pohrávaly s myšlenkou, že primitivní zdravotní péče nejspíše stála bok po boku komplexního kulturního vývoje lidské empatie, soucitu a pohřebních praktik. Nová práce se však spíše než na symbolickou rovinu dívá na první zdravotní praktiky z pohledu praktického – minimálně u neandrtálců totiž péče o nemocné zvyšovala šance druhu přežít.