Jídlo vyrobené z elektřiny! Jídlo vyrobené ze vzduchu či vody! Takové a podobné senzační titulky měly na počátku srpna články informující o vynálezu vědců z finské Lappeenranta University of Technology, z nichž se skoro zdálo, že se již brzy nasytíme přicucnutím úst k elektrické zásuvce. Ačkoliv je realita fungování finského přístroje samozřejmě podstatně méně revoluční, zařízení skutečně může efektivně pomoct v oblastech s nedostatkem potravin.

Letošní 12. říjen bude zlomový nejen pro tým astronomů vědce Vishnu Reddyho z Arizonské univerzity, ale možná i pro budoucnost života na Zemi. Reddyho tým totiž na skutečném průletu malého asteroidu jménem 2012 TC4 otestuje postupy sledování tělesa i komunikaci mezi různými pracovišti, jako kdyby se 2012 TC4 chystal srazit se Zemí. Zní to triviálně, v reálu jde ovšem o nejvýznamnější krok vstříc obraně před asteroidy za velmi dlouho dobu.

Solární panely všude kolem – od oken, přes střechy domů až po karosérie aut a klidně i oblečení. Právě to možná slibuje novinka z dílny MIT. Zdejším vědcům se totiž podařilo vyvinout solární panel, který je jednak průhledný, a pak také ohebný. Vynález využívající grafenu by mohl být významným krokem k efektivnějšímu využití fotovoltaiky, i k němu se však vážou inherentní problémy této technologie.

Počátek efektivního pěstování chaluh pod mořskou hladinou si od nového programu slibuje společnost Marine BioEnergy, která ve spolupráci s University of Southern California a Wrigley Institute připravuje pilotní program testující, nakolik je něco podobného možné. Jako u řady moderních nápadů to stojí a padá na robotech.  

Na celém světě existuje skoro 30 milionů lidí trpících Alzheimerovou chorobou. Toto neurodegenerativní onemocnění dodnes není zcela pochopené a pátrání po jeho příčinách stále pokračuje. Nová studie nyní přidala významný dílek do skládačky vzniku choroby. Poprvé totiž otřásla představou, že Alzheimer je onemocnění, které se vyskytuje jen u lidí. Stopy velmi podobné nemoci byly totiž pozorovány i šimpanzů.

Existuje jistá šance, že se mnozí čtenáři tohoto textu dožijí příletu pozemské sondy k naší nejbližší exoplanetě – Proximě B obíhající Proximu Centauri vzdálenou 4,24 světelného roku. Na vyslání sondy, a především na její nakopnutí na významný zlomek rychlosti světla si brousí zuby iniciativa Starshot. V srpnu přitom učinila první významný krok k realizaci plánu, když úspěšně vypustila několik pokusných prototypů budoucích sond.