Ohniví mravenci druhu Solenopsis invicta obvykle žijí pod zemí, pokud však jejich obydlí postihne potopa, umí se novým podmínkám fantasticky přizpůsobit - vytvoří si totiž vor.

Vědci studovali schopnosti ohnivých mravenců přežít na vodě dlouhou dobu. Z laboratorních pokusů například Davida Hua a jeho týmu z Georgia Tech tak víme, že ohniví mravenci vytvářejí plovoucí struktury instinktivně již v malém počtu desítek či stovek jedinců. Jak se však mravenci vlastně dovedou udržet na hladině?

Mravenčí tělo samo o sobě plave jen s problémy, přesto však vodu do určité míry odpuzuje. Díky tomu si individuální mravenci mohou na svém těle udržet malou bublinku vzduchu, která plní dvojí úlohu - jednak mravenci zajišťuje zásobu vzduchu k dýchání, a jednak jej udržuje u hladiny.

Ve velkém počtu tato vzájemně propletených mravenců vytváří jakýsi biologický vor. Společná síla desítek či stovek tisíců mravenčích těl a vzduchu mezi nimi zaručuje kolonii přežití. Na vrcholu konstrukce jsou pak v duchu převáženy larvy a královna.

zdroj: YouTube.com

Díky tomu jsou ohniví mravenci schopní vydržet na vodě až dva týdny, než naleznou suchou půdu pod nohama a začnou budovat nové mraveniště. Vzhledem k rozsahu záplav v Houstonu a okolí se podobné plovoucí kolonie dostávají do zpráv – média popisují "celé flotily" mravenců, které proplouvají vytopenou oblastí.

Vlnu hlášení spustil v pondělí tweet Billa O'Zimmermana který natočil, jak rozvodněná řeka dopravila k příbytku jeho tety miliony plovoucích mravenců.

Meanwhile, in Cuero, the river has brought my aunt all of the fire ants. Yes, those are all (of the) fire ants. pic.twitter.com/dEibWYxAdl

— Bill O'Zimmermann (@The_Reliant) 29. srpna 2017

Co je naopak špatné, jsou nejrůznější rady, jak plovoucí mraveniště zlikvidovat.

Objevují se tak recepty, jak zlikvidovat mravenčí vory například s pomocí mýdlové vody, která sníží povrchové napětí a mravence potopí. Ohniví mravenci přitom sice jsou relativně agresivním druhem odpovědným za hmotné i zdravotní škody a jejich kousnutí může výjimečně vyvolat i smrtelnou alergickou reakci, ani oni však v krizi nevyhledávají zápas s člověkem. 

Obyvatelé Houstonu, kteří by snad dílem zaručených návodů na likvidaci mravenců plovoucí mraveniště sami aktivně vyhledávali a snažili se je zničit, se tak vystavují většímu riziku, než kdyby se "mravenčím flotilám" jednoduše vyhnuli.

Teprve pokud by se snad mravenci jali hledat útočiště poblíž lidského příbytku, byl by čas jednat. V tu chvíli však už mravenci budou nejspíše na suchu a mýdlová voda na ně stačit nebude. Místo toho bude zřejmě výhodnější počkat na opadnutí vody a pomoc moderní chemie.

I ohnivým mravencům jde nakonec o totéž jako obyvatelům postižených texaských oblastí – o pouhé přežití.