Nevidíme ji, ale bezpečně víme, že tam je – černá díra, hmotné a tajemné "něco". Od Země je přitom vzdálena "jen" 1000 světelných let.

Rok 2019 v astrofyzice byl významný tím, že lidé konečně mohli spatřit snímek černé díry. Extrémně hmotné objekty předpověděla už obecná teorie relativity, ale ani Albert Einstein v jejich existenci nevěřil.

Astronomové vytvořili v počítačích miliony vesmírů a získali cenné poznatky o vývoji galaxií, vzniku hvězd a úloze temné hmoty.

Dubnový radiosnímek černé díry sice řadu laiků a odborníků nadchl, nenulový počet lidí si však stěžoval na určité "rozmazání" obrazu. Ačkoliv by se zaostřením mohla pomoci další budoucí měření, která by trvala déle nebo využívala více radioobservatoří, smutnou skutečností zůstává, že Země astronomy v pozorování poněkud limituje. Nejenže má otravnou atmosféru a zdroje světelného (i jiného) znečištění, ale navíc rotuje kolem své osy! Kosmický prostor proto slibuje zcela jinou kvalitu astronomických pozorování.    

Dnešní den se do historie astronomie i fyziky zapíše zlatým písmem! Astronomové z projektu The Event Horizon Telescope totiž po desetiletí snahy zveřejnili první skutečný snímek bezprostředního okolí černé díry. Na první pohled nemusí rozmazaný objekt působit jako něco dechberoucího. Ve skutečnosti jde o další potvrzení platnosti Einstenovy teorie relativity i příslib budoucnosti astronomie.  

Není černá díra jako černá díra, ukazuje miniseriál Neddu. Jeho pátý díl přináší jejich různé zvláštnosti a typové odlišnosti. Některé jsou opravdu velmi zajímavé a zásadní a dále posunují hranice toho, co je v moderní fyzice v jistém smyslu "bláznivé" nebo "bizarní".