Články s tagem: evoluce
Příroda
Jaká zvířata jsou 'nejprimitivnější'? Rozsáhlá genomická studie přilévá olej do ohně
21. 4. 2017
|
red
Otázka, jak vypadá evoluční strom zvířat, vzrušuje přírodovědce přinejmenším od dob Charlese Darwina. Některé evoluční linie vykazují nápadně jednoduchou stavbu, a je tedy přinejmenším pravděpodobné, se od pomyslného stromu mnohobuněčných živočichů odvětvily velmi dávno.
Člověk
Proč máme velký mozek? Za vším je nakonec nejspíš strava
19. 4. 2017
|
Jan Toman
Konstatovat, že má člověk na svůj tělesný rámec neobvykle velký mozek, by bylo hrubé podcenění skutečného stavu věcí. Dokonce i na poměry primátů je centrum naší nervové soustavy skutečně obrovské – v průměru tvoří asi dvě procenta hmotnosti lidského těla. Ba co víc, na energetické spotřebě se podílí až z jedné pětiny.
Příroda
Jak vznikla křídla hmyzu? Další dílek evoluční skládačky doplnili čeští vědci
14. 4. 2017
|
Jan Toman
Některým zástupcům lidského rodu se to může zdát zvláštní, ale savci, a dokonce ani všichni obratlovci, nejsou nejúspěšnější skupinou pozemských organismů. Tou je totiž hmyz, který ve své velikostní kategorii obsadil snad všechna myslitelná prostředí a ekologické strategie.
Příroda
Bouřlivá evoluce ptáků: Peří na zahřátí, křídla na výstavu a blány jak u netopýrů
15. 3. 2017
|
Jan Toman
Kdo nikdy neslyšel o archeoptryxovi, jako by nežil. Působivé zkameněliny známého "praptáka", který snoubil znaky moderních opeřenců a dinosaurů, získaly podobnou slávu jako Tyranosaurus rex nebo Brontosaurus. Kvůli nápadně mozaikovité stavbě těla jej řada dobových výzkumníků neváhala označit za podvrh. Jak ale ukazují fosilie nalezené v posledních letech především v Číně, archeopteryx byl mezi nejrůznějšími dinosaury koketujícími s peřím, křídly a letem ještě "nejnormálnější".
Příroda
Seznamte se s 'chlupatou hlavou', která poodhaluje tajemství rané evoluce zvířat
15. 2. 2017
|
Jan Toman
Neuplynul ani týden od zveřejnění objevu jednoho z našich nejdávnějších příbuzných a paleontologové publikovali na stránkách prestižního časopisu Nature další průlomový objev odhalující roušku tajemství nad ranou evolucí zvířat. Nalezené zkameněliny tentokrát nepatří do příbuzenstva našich bezprostředních předků. To ovšem neznamená, že by nebyly zajímavé. Právě naopak. Veskrze nečekaným směrem totiž mění naše představy o prvních měkkýších.
Člověk
Klikaté cesty evoluce. Proč člověk ztratil kost v penisu?
28. 12. 2016
|
Jan Toman
Třebaže se nám to může zdát zvláštní, anatomická stavba velké části savců, včetně našich nejbližších příbuzných, se od lidské v jednom důležitém aspektu liší. Spíše pravidlem, než výjimkou, je mezi savci přítomnost pyjové kosti. Žerty stranou, pyjová kost představuje u druhů, které se její přítomností mohou chlubit, důležitou podporu při pohlavním styku. Její velikost je extrémně různorodá a na první pohled je zřejmé, že kost má za sebou velmi bouřlivé evoluční změny. Proč se ale u některých savců vyskytuje, zatímco jinde chybí? Měl ji i společný předek všech savců? A proč v evoluci člověka vymizela?
Magazín
Mobily a počítače ovlivňují lidskou evoluci. Jak postupně mění člověka?
19. 11. 2016
|
red
Bez mobilu dnes neudělá ani krok snad vůbec nikdo. I v těch nejzapadlejších koutech třetího světa svítí lidem do obličejů umělé světlo z chytrých telefonů. Napadlo vás někdy, jak to asi ovlivní lidskou evoluci? A co dalšího by mohlo nově vstoupit do hry?
Příroda
Kolikrát se ryby vydaly na souš? Odpověď vás možná překvapí
24. 6. 2016
|
Jan Toman
Přechod živých organismů na souš je považován za jeden z nejdůležitějších momentů pozemské evoluce. Kolikrát k němu ale vlastně došlo? O těch nejznámějších případech – pozemských rostlinách, obratlovcích či předcích hmyzu a několika dalších bezobratlých skupin – nepanují žádné pochyby. Jejich předkové postupně osídlili panenskou pevninu v průběhu prvohor. Otazníky se ovšem vznáší kolem charakteru této invaze.