Konstatovat, že má člověk na svůj tělesný rámec neobvykle velký mozek, by bylo hrubé podcenění skutečného stavu věcí. Dokonce i na poměry primátů je centrum naší nervové soustavy skutečně obrovské – v průměru tvoří asi dvě procenta hmotnosti lidského těla. Ba co víc, na energetické spotřebě se podílí až z jedné pětiny.

Třebaže se nám to může zdát zvláštní, anatomická stavba velké části savců, včetně našich nejbližších příbuzných, se od lidské v jednom důležitém aspektu liší. Spíše pravidlem, než výjimkou, je mezi savci přítomnost pyjové kosti. Žerty stranou, pyjová kost představuje u druhů, které se její přítomností mohou chlubit, důležitou podporu při pohlavním styku. Její velikost je extrémně různorodá a na první pohled je zřejmé, že kost má za sebou velmi bouřlivé evoluční změny. Proč se ale u některých savců vyskytuje, zatímco jinde chybí? Měl ji i společný předek všech savců? A proč v evoluci člověka vymizela?