Články s tagem: evoluční biologie

Člověk

Skrývají se před námi celé říše neznámých organismů. Strom života se rozrostl

Laikové dělí organismy na zvířata, rostliny a houby. Kdekdo z čtenářů možná slyšel o tom, že chaluhy nejsou tak úplně rostliny a spolu s takzvanými "hnědými řasami" tvoří zcela odlišnou větev stromu života. Mnohobuněčné organismy ovšem i tak tvoří jen pomyslnou třešničku na vrcholu pozemské biodiverzity. Základní dělení na hlavní skupiny musíme hledat daleko hlouběji, mezi jednobuněčnými mikroorganismy. 
Příroda

Co určuje (a)symetrii těla? Je to starobylá vlastnost společná všem živočichům

Většina živočichů, včetně člověka, je dvojstraně souměrná. Pro ověření tohoto tvrzení se koneckonců stačí podívat do zrcadla. S výjimkou skupin, které se v evoluční linii mnohobuněčných živočichů odvětvily nejdříve, jako jsou mořské houby, žebernatky nebo žahavci, jsou všichni ostatní živočichové až na drobné výjimky symetričtí podle jedné osy těla. Nebo ne? 
Člověk

Věda o zívání: Opravdu je nakažlivé, hlavně mezi ženami

Snad ani nejde vymyslet věc obyčejnější a nudnější než zívání. Proč by se jím proboha měl někdo zabývat? Možná už proto, že zívají téměř všichni obratlovci, od ryb po člověka. Zřejmě tedy půjde o věc velmi důležitou, nebo alespoň související se samotnými základy hlavních tělních funkcí. Přesto je jeho účel pořád trochu záhadou. 
Člověk

Převratný objev českých vědců: Rh faktor ovlivňuje náchylnost k různým nemocem

Krev není voda. O tom, že je tato životodárná tekutina kolující našimi cévami opravdu unikátní, se mohl přesvědčit každý, kdo ji někdy daroval nebo přijímal krevní transfuzi. Ze záhadné, pro život nezbytné substance se přičiněním lékařů a biologů v průběhu 20. století vyklubala viskózní směs vody, nezbytných živin a krevních buněk – červených i bílých krvinek a krevních destiček. 
Příroda

Proč pravěku vládli býložraví giganti? Pod palcem je měli obří predátoři

Velcí býložravci dokáží svou činností změnit ráz celé krajiny. Dokonce i v našich podmínkách mohou napomáhat udržení ostrůvků otevřené krajiny na úkor lesa. Ti největší z nich, zejména sloni, dokáží bez problémů zabránit šíření stromového pokryvu do savany. Ve velkých počtech ovšem mohou být důsledky jejich spásání devastující a kvalitu daného ekosystému spíše snižovat.
Příroda

Pravěké 'pohárky' vrhají nové světlo na evoluci mnohobuněčných

Počátky evoluce mnohobuněčných živočichů byly všechno, jen ne nudné. Zkameněliny prvních provázaných spojenectví buněk složitějších než jednoduché kolonie prvoků a nápadně připomínajících dnešní mořské houby můžeme datovat až 650 milionů let do minulosti. Další evoluční cesty mnohobuněčných živočichů se ale ztrácejí v mlze. Většina z nich neoplývala pevnými částmi těla a drobné nechráněné měkkotělé organismy se zkrátka příliš dobře nezachovávají.
Příroda

Liliputánský efekt: Po hromadných vymíráních zřejmě prosperují drobné druhy

Velikost těla je jednou z nejdůležitějších vlastností živých organismů. Nejen, že ji máme neustále na očích, ale navíc souvisí s životními strategiemi různých druhů a potažmo i s jejich evolucí. Malé druhy v porovnání s příbuznými většího vzrůstu mají tendenci být krátkověké, produkovat více potomků třeba i za cenu úplného vyčerpání a vkládat méně zdrojů do rodičovské péče. Pro velké druhy platí většinou pravý opak.
Příroda

Kdo měl první penis? Evoluční záhada vyřešena

Víte, co mají společného "vyšší čtyřnožci" – plazi, ptáci a savci? Není toho málo. Předně jsou na rozdíl od "polovičatých" obojživelníků velmi dobře přizpůsobení životu na souši. Mohou za to zejména důmyslně stavěná vajíčka, uvnitř kterých je vyvíjející se zárodek chráněn třemi blanitými obaly. Podle jednoho z těchto obalů dokonce dostala skupina své jméno – Amniota neboli blanatí obratlovci. A že savci žádná vajíčka nemají? Nevadí. Stejné blány chránící zárodek zůstaly zachovány i u člověka a jeho příbuzných.