Články s tagem: genetika

Moderní sekvenování genomu mění způsob, jakým chápeme historické i současné epidemie. Z DNA patogenů se stávají cestovní mapy. Jenže stejná data mohou vést k úplně jiným závěrům podle toho, kolik víme o sociálních podmínkách, v nichž se nemoc šířila.

Čtyři stovky volně žijících psů obývají Černobylskou zónu vyloučení – místo, které od roku 1986 zůstává kontaminované radioizotopy, těžkými kovy a průmyslovými toxiny. Jejich DNA je odlišná od psů mimo zónu. Jenže nejnovější výzkum překvapivě zjistil, že za tím nestojí radiací vyvolané mutace.

Zvedněte ruku, kterou píšete. Pravděpodobně to byla pravá. Přibližně 85 až 90 procent lidí na světě upřednostňuje pravou ruku, zatímco leváků je jen kolem deseti procent – a skutečně obratných obourukých je ještě méně. Tahle zvláštní nerovnováha nemá mezi savci obdoby a vědci už desítky let láká. Dnes se zdá, že odpověď leží někde na průsečíku genů, vývoje mozku, kultury a evolučních bitek našich předků.

Představa, že jednovaječná dvojčata mají naprosto totožnou genetickou výbavu, je běžná nejen mezi laiky, ale dlouho přetrvávala i ve vědeckých kruzích. Nové výzkumy ale ukazují, že tato identita je spíš ideálem než realitou. Genetici nyní dokládají, že rozdíly mezi jednovaječnými dvojčaty vznikají už ve velmi raných fázích vývoje embrya – a mohou ovlivnit vše od imunity až po riziko nemocí.

Mohou nám škeble pomoci k tomu, abychom žili déle?

Vědecký experiment by mohl pomoci při výzkumu dědičných poruch. Vyvolává však etické a právní problémy.