Zvedněte ruku, kterou píšete. Pravděpodobně to byla pravá. Přibližně 85 až 90 procent lidí na světě upřednostňuje pravou ruku, zatímco leváků je jen kolem deseti procent – a skutečně obratných obourukých je ještě méně. Tahle zvláštní nerovnováha nemá mezi savci obdoby a vědci už desítky let láká. Dnes se zdá, že odpověď leží někde na průsečíku genů, vývoje mozku, kultury a evolučních bitek našich předků.

Výzkumy naznačují, že u mužů středního a vyššího věku se v jejich spermiích objevují takzvané „sebestředné spermie“, které nesou genetické mutace podporující jejich vlastní reprodukční výhodu — přesto tyto mutace často zvyšují riziko nemocí u potomků.

Představa, že jednovaječná dvojčata mají naprosto totožnou genetickou výbavu, je běžná nejen mezi laiky, ale dlouho přetrvávala i ve vědeckých kruzích. Nové výzkumy ale ukazují, že tato identita je spíš ideálem než realitou. Genetici nyní dokládají, že rozdíly mezi jednovaječnými dvojčaty vznikají už ve velmi raných fázích vývoje embrya – a mohou ovlivnit vše od imunity až po riziko nemocí.

Vědecký experiment by mohl pomoci při výzkumu dědičných poruch. Vyvolává však etické a právní problémy.

Nový výzkum odpověděl na víc než 100 let starou biologickou otázku o počátcích stromu života.

Genetická informace k oživení dávno vyhynulých druhů zvířat nestačí, upozorňují vědci.