Články s tagem: genetika

Rodíme se s hotovou povahou, nebo nás formuje především okolí, v němž vyrůstáme? Desítky let výzkumu dávají na tuto otázku odpověď, která je zároveň jasná i frustrující: obojí, a v podobném poměru, jaký se ukazuje napříč generacemi zkoumaných lidí. Přesně určit, co ten druhý díl skládanky tvoří, se ale vědcům pořád nedaří.

Vědci z britského Babrahamského institutu u Cambridge dosáhli něčeho, co ještě před pár lety znělo jako věda příliš vzdálená realitě, přeprogramovali dospělé lidské kožní buňky tak, aby podle molekulárních měřítek vypadaly zhruba o třicet let mladší, a přitom si zachovaly svou původní funkci. Práce se dostala do odborného časopisu eLife a podle vědců by mohla znamenat zásadní krok pro regenerativní medicínu.

Vypadá to jako zápletka ze sci-fi filmu. Americká biotechnologická společnost oznámila, že se jí podařilo vylíhnout živá kuřata z umělých vajec vytvořených pomocí 3D tisku. Podle firmy jde o důležitý krok na cestě k ambicióznímu cíli – jednou vrátit na svět vyhynulé druhy, jako jsou legendární dodo nebo novozélandský obr moa. Odborníci jsou ale rozděleni. Zatímco někteří mluví o revoluci, jiní varují, že skutečnost je mnohem složitější.

Moderní sekvenování genomu mění způsob, jakým chápeme historické i současné epidemie. Z DNA patogenů se stávají cestovní mapy. Jenže stejná data mohou vést k úplně jiným závěrům podle toho, kolik víme o sociálních podmínkách, v nichž se nemoc šířila.

Čtyři stovky volně žijících psů obývají Černobylskou zónu vyloučení – místo, které od roku 1986 zůstává kontaminované radioizotopy, těžkými kovy a průmyslovými toxiny. Jejich DNA je odlišná od psů mimo zónu. Jenže nejnovější výzkum překvapivě zjistil, že za tím nestojí radiací vyvolané mutace.

Zvedněte ruku, kterou píšete. Pravděpodobně to byla pravá. Přibližně 85 až 90 procent lidí na světě upřednostňuje pravou ruku, zatímco leváků je jen kolem deseti procent – a skutečně obratných obourukých je ještě méně. Tahle zvláštní nerovnováha nemá mezi savci obdoby a vědci už desítky let láká. Dnes se zdá, že odpověď leží někde na průsečíku genů, vývoje mozku, kultury a evolučních bitek našich předků.