Remasterované album slibuje „lepší zvuk“ a „čistší poslech“. Ale co to vlastně znamená? Jak se liší remaster od originálu? A proč je v době streamingu remastering důležitější než kdykoli předtím? Podívali jsme se blíže na to, co všechno se skrývá za úpravou starých nahrávek pro moderní uši.

Hudba má podle dosavadních studií pozitivní účinky na duševní zdraví a zprostředkovává spojení mezi posluchači a interprety na koncertech i mezi jejich návštěvníky. Pomáhá také spojovat posluchače se stejným nebo s podobným vkusem a dávat jim pocit, že někam patří. Platí to také o izolovaném poslechu. Zjistil to nový výzkum, na který upozornil server Futurity. Hudbu označila za nejsilnější „sociální náhražku“.

Nejnaštvanějším žánrem je rap.

Na legendární housle z dílny Antonia Giacoma Stradivariho pějí ódy hudebníci, kteří měli to štěstí na ně hrát, i publikum. Jenže mistr je už téměř tři sta let po smrti a tajemství dokonalosti svých nástrojů si vzal s sebou. Vědci však objevili způsob, jakým vyrábět housle, jejichž zvuk je od stradivárek k nerozeznání.

Po gramofonových deskách se zdá, že se renezance dočká i další v minulosti oblíbený způsob poslouchání hudby - staré dobré audiokazety neboli K7. Kazety, kterých se většina lidí už dávno zbavila, opět získávají na popularitě a jejich prodej nečekaně stoupá. 

Když se Antonio Giacomo Stradivari krátce před polovinou 17. století narodil, nikdo z jeho příbuzných, měšťanů z italského města Cremona, nemohl tušit, že jeho jméno přečká staletí. Postupně se vypracoval na nejlepšího houslového mistra své doby a, jak tvrdí řada odborníků, dost možná nejlepšího výrobce smyčcových nástrojů všech dob.