Články s tagem: inteligence

Potřebuje vědomí kosti, maso a krev? Takovou otázku si položil vědec Eric Schwitzgebel z Kalifornské univerzity v Riverside a postgraduální student Jeremy Pober z Lisabonské univerzity.

Hodnocení umělé inteligence stojí na jednom předpokladu: pokud systém statisticky napodobuje lidské chování, blíží se lidské inteligenci. Tento předpoklad je ale logicky vadný – a rostoucí počet kognitivních vědců, filosofů mysli i AI výzkumníků to říká stále hlasitěji.

Rodiče to říkali celá desetiletí intuitivně. Nyní to dokazují MRI snímky osmi tisíc amerických adolescentů: děti, které tráví více času čtením knih, mají regionálně větší plochu mozkové kůry v oblastech zodpovědných za kognitivní výkon. Děti, které tráví více času sledováním televize, vykazují opačný vzor.

Všichni milujeme být přesvědčeni, že „náš pes ví přesně, jak se cítíme“. Nový výzkum však naznačuje, že lidé často špatně čtou emocionální stavy svých psů. Ne proto, že by psi přestali mít pocity, ale protože naše interpretace bývá zkreslená kontextem, očekáváním a vlastními emocemi, nikoli skutečným chováním a signály psa.

V době, kdy se klade důraz na výjimečnost a dokonalost, přináší nová studie znepokojivou pravdu: skutečně výjimeční lidé jsou extrémně vzácní. Podle výzkumu psychologa Gillese Gignaca z University of Western Australia je méně než 85 lidí z milionu výjimečných ve třech klíčových oblastech: inteligenci, svědomitosti a emoční stabilitě. Profoundně výjimečných jedinců je dokonce jen jeden z 20 milionů.

Sofia Kot Arcuriová (13 let) z britského Kentu dosáhla v testu IQ maximálního možného skóre pro dívku ve svém věku a překonala největší fyziky všech dob Alberta Einsteina a Stephena Hawkinga. Mezi své členy ji proto pozvala mezinárodní společnost Mensa, která sdružuje nejinteligentnější lidi na světě.