Viry jsou pro biology oříškem už od chvíle svého objevu před více než sto lety. Nahnuté to s nimi bylo od začátku. Na rozdíl od bakterií je kvůli jejich malé velikosti nebylo snadné přímo zpozorovat a příznaky virových onemocnění proto mnoho lékařů i přírodovědců po dlouhá léta mělo za pouhou otravu – dokonce i samotný latinský výraz virus znamená jed. Když později vyšlo najevo, že ani nemají buňky, ale tvoří je jen jakési "zdivočelé" úseky genetické informace doplněné bílkovinným obalem, řada biologů nad nimi mávla rukou. Vždyť ani nemohou být živé, zněl ještě donedávna převládající názor – vždyť se samy bez hostitelské buňky ani nenamnoží.

Stačí se zadívat na hejna ptáků, která právě migrují do teplých krajin, aby člověku došlo, že tito opeřenci musí oplývat důmyslnými způsoby navigace. Jedním z nejdůležitějších smyslů, které při svých cestách využívají, je i vnímání magnetického pole. To, že se chovají, jako by měli v hlavě kompas, potvrdily i experimenty. Ba co víc, touto schopností se mohou chlubit i velcí savci a řada dalších živočichů. Přesto až do nedávna zůstávalo záhadou, jaké buňky jsou za vnímání magnetického pole zodpovědné a jak to dělají.

Jediná kapka krve by měla brzy pomoci odhalit biologický věk osob. Vědci z londýnské King's College přišli s jednoduchým testem, pomocí něhož je možné zjistit, jak rychle daná osoba stárne, jaký je biologický věk orgánů určených k transplantaci či jaká jsou v případě transplantace rizika. Do budoucna by také možná mohl test pomoci odhalit, kdo má vyšší předpoklady k Alzheimerově chorobě, píše italský deník Corriere della Sera.

Jak nejlépe zjistit účinky psychotropních látek a najít tak jejich uplatnění v medicíně? Ve jménu vědy tak lékaři či farmaceuti zkoušeli drogy sami na sobě. "Otec" morfia se málem přiotrávil, Sigmund Freud se zase stal na víc než 10 let závislým na kokainu - to když si myslel, že jím vyléčí závislost na morfiu. 

Vědci objevili doposud neznámou dědičnou nemoc, projevující se úbytkem krevních destiček a tím pádem zvyšuje pravděpodobnost propuknutí leukémie. Na výzkumu se podíleli i vědci z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Objev byl zveřejněn v prestižním odborném časopise Nature Genetic. 

Na rakovinu vaječníků, které se také říká tichý zabiják, se většinou přijde až v pokročilém a často už neléčitelném stadiu. Tým odborníků z londýnské University College během rozsáhlého výzkumu zjistil, že pomocí krevních testů se dá zákeřná nemoc odhalit mnohem dřív, než se projeví příznaky.