Dosud se mluvilo pouze o pravděpodobném spojení viru zika a mikrocefalie, která děsí matky nejen v Latinské Americe, ale po celém světě. Američtí vědci ale mají konečně jasno a považují spojitost ziky a těžké vývojové poruchy za potvrzenou. Tím to ale nekončí. 

Výzkum alergií a ostatních autoimunitních onemocnění, při kterých není za nežádoucí příznaky zodpovědný vnější patogen ale nesprávná činnost imunitního systému, v posledních letech nabírá na obrátkách. Není se čemu divit. Počet alergií zejména v západních zemích rychle roste a spolu s ním i poptávka po metodách utlumení alergických reakcí či dokonce přenastavení obranyschopnosti do správného módu.

Viry představují pro moderní biologii problém. Odborníci i laikové se bez výhrad shodnou na jejich nebezpečnosti. Viry koneckonců způsobují stovky a tisíce chorob od chřipky, přes neštovice až po HIV. Velkým otazníkem ale zůstává jejich podstata. 

"Ty testy nevypadají dobře… Kávičku si pravidelně dáváte?" Nemusí to trvat dlouho a podobnou otázku možná uslyšíte i od svého lékaře. O lékařských účincích kávy se vedou vzrušené diskuse už léta. Zatímco dříve se poukazovalo hlavně na negativní důsledky její nadměrné konzumace, v posledních letech výzkumníci upozorňují spíše na studie prokazující její pozitivní účinky na lidský organismus.

Co mají společného nejnovější techniky genové manipulace, pokrok ve zkoumání kmenových buněk a hádající se američtí medikové? Zadními vrátky se k nám připlížila budoucnost. A dává o sobě hlasitě vědět. Zcela představitelnými a s nynější technikou uskutečnitelnými se stávají biomedicínské postupy, které ještě před pár lety vévodily vědeckofantastickým románům. Pokud se nevynoří nějaká zásadní překážka, během několika let bude zřejmě možné lidem transplantovat speciálně upravené zvířecí orgány či orgány vypěstované ve zvířatech z lidských buněk. Příznivci těchto transplantací lákají na dlouhý a zdravý život, zatímco odpůrci straší scénami jak vystřiženými z filmu Ostrov doktora Moreaua. Zdravotnické instituce mezitím nabádají k opatrnosti, ale pokrok si hledá vlastní cesty…

Zprávy o nebezpečí nadměrného předepisování antibiotik se v posledních letech staly takřka folklórem. Bakterie se této třídě léků pomalu ale jistě přizpůsobují a doby, kdy jedna pilulka penicilinu dokázala vyhubit všechny mikroby v nemocnici, jsou už dávno minulostí. Fenomén tzv. mikrobiální odolnosti neboli rezistence čím dál víc zasahuje i do našich každodenních životů. Z mnoha příkladů můžeme zmínit obtížně léčitelné kmeny tuberkulózy nebo kapavky, které v posledních letech nejsou výjimkou. V krajním případě se však lékaři stále mohou spolehnout na "antibiotika poslední záchrany". I nad nimi se už ovšem začínají stahovat temná mračna…