Viry jsou pro biology oříškem už od chvíle svého objevu před více než sto lety. Nahnuté to s nimi bylo od začátku. Na rozdíl od bakterií je kvůli jejich malé velikosti nebylo snadné přímo zpozorovat a příznaky virových onemocnění proto mnoho lékařů i přírodovědců po dlouhá léta mělo za pouhou otravu – dokonce i samotný latinský výraz virus znamená jed. Když později vyšlo najevo, že ani nemají buňky, ale tvoří je jen jakési "zdivočelé" úseky genetické informace doplněné bílkovinným obalem, řada biologů nad nimi mávla rukou. Vždyť ani nemohou být živé, zněl ještě donedávna převládající názor – vždyť se samy bez hostitelské buňky ani nenamnoží.

Stačí se zadívat na hejna ptáků, která právě migrují do teplých krajin, aby člověku došlo, že tito opeřenci musí oplývat důmyslnými způsoby navigace. Jedním z nejdůležitějších smyslů, které při svých cestách využívají, je i vnímání magnetického pole. To, že se chovají, jako by měli v hlavě kompas, potvrdily i experimenty. Ba co víc, touto schopností se mohou chlubit i velcí savci a řada dalších živočichů. Přesto až do nedávna zůstávalo záhadou, jaké buňky jsou za vnímání magnetického pole zodpovědné a jak to dělají.

Jediná kapka krve by měla brzy pomoci odhalit biologický věk osob. Vědci z londýnské King's College přišli s jednoduchým testem, pomocí něhož je možné zjistit, jak rychle daná osoba stárne, jaký je biologický věk orgánů určených k transplantaci či jaká jsou v případě transplantace rizika. Do budoucna by také možná mohl test pomoci odhalit, kdo má vyšší předpoklady k Alzheimerově chorobě, píše italský deník Corriere della Sera.

V tom, zda se muž dopustí sexuálního násilí, hrají podle vědců velkou roli geny. Pokud byl za násilný sexuální čin odsouzený jeho otec, pravděpodobnost, že se ho dopustí i syn vzroste na čtyřnásobek.  

Na vznik zhruba dvou třetin typů rakovin nemá vliv špatný životní styl ani genetické předpoklady, podle amerických vědců za propuknutí nemoci může nahodilá mutace buněk. Studii zveřejnili v odborném časopise Science.