Články s tagem: lidské tělo

Technologie

Vědci vytvořili nový typ tkání. Laserem dokázali spojit umělé buňky

Těla všechny živých bytostí jsou fascinujícími biochemickými továrnami, které den za dnem mění kyslík a stravu na nejrůznější proteiny nezbytné pro správný chod organismu. Způsob, jímž se tak děje, je daný i tím, jak jsou jednotlivé buňky uspořádány do vyšších struktur nazývaných tkáně. Kdybychom tuto strukturu uměli libovolně měnit, mohli bychom možná přijít se zcela novými léky a principy fungování života samého. Výrazný krok k tomuto cílí nyní provedla studie, které se podařilo právě takové tkáně experimentálně vytvořit s pomocí laserového paprsku. 
Člověk

Občasné hladovění podporuje růst nových neuronů

Pravidelné vynechávání jídla zvyšuje funkčnost mozku, prokázaly studie na myších. Několikahodinová absence jídla stimuluje paměť a učení, zvyšuje mozkovou aktivitu a vede k růstu nových neuronů.
Člověk

Společnost mění mozek žen. Projevují víc altruismu než muži

Ženy jsou empatičtější a altruističtější než muži, jejich mozky na nezištné chování reagují jinak. Není to však dáno geneticky, ale zažitými sociálními modely - společnost je do toho v podstatě nutí.
Člověk

Mluvení na nenarozené dítě je na nic, slyší jen zvuk přicházející skrz vaginu

Skandinávští vědci přišli se studií, která příliš nepotěší těhotné ženy. Na hlasy lidí ani hudbu dítě podle nich nereaguje, protože je neslyší - přes břicho se k němu nedostanou. Pokud však uslyší hudbu přenášenou směrem do vaginy, roztančí se a rozpohybuje jazyk 87 procent z nich. Nejraději mají Bacha. 
Příroda

Umělé embryo poprvé u matek vyvolalo stejnou odezvu jako to přírodní

Ve vývoji organismu neexistuje významnější období, než první dny po samotném vzniku embrya. Tato raná fáze je však i dnes prozkoumána a pochopena jenom částečně. To limituje nejenom možné korekční možnosti medicíny, ale také případné genetické terapie, které by mohly plod napravit – či vylepšit – již před narozením. V lepším chápání vývoje plodu však nyní učinili pokrok holandští vědci skrze nově vyvinutá umělá embrya. Zatím je otestovali na myších.
Člověk

Lidé s 'nulkou' častěji umírají při nehodách. Proč, zatím nevíme

Krevní typ 0 má díky svým skoro univerzální transfúzních schopnostem velmi dobrou pověst. Nová japonská studie však hrozí jejím pošramocením. Statistická analýza vážných poranění totiž odhalila, že "nulkaři" mají zřejmě vyšší riziko vlastního vykrvácení. Studium problému je ovšem teprve na svém počátku. 
Člověk

Lidské buňky budou imunní vůči všem virům, slibuje genetický projekt

Schopnost upravovat a vylepšovat náš imunitní systém je páteř moderní medicíny. Skrze preventivní očkování se míra nemocí a epidemií dostala na historické minimum, imunoterapie je také stále slibnějším přístupem léčby rakoviny. I takové cíle však blednou ve srovnání s novým cílem iniciativy Genome Project-write (GP-write), která by ráda do deseti let přišla s lidským genomem imunním proti všem virovým nákazám.
Technologie

Holografie může v mozku vyvolávat umělé vzpomínky a pocity. Zatím jen u myší

Konstatovat, že mozek je velmi složitým orgánem, by bylo nošení dříví o lesa. Nová americká studie to ale opět připomíná čerstvým způsobem. Na Kalifornské univerzitě totiž vyvinuli technologii, které umí s vysokou věrností kontrolovat činnost velkých populací neuronů. Sloužit by mohlo k vytváření umělých vjemů či jednou dokonce i vzpomínek.