Články s tagem: lidské tělo

Leckdy nekontrolovatelný hlad, který nás přepadá ve večerních hodinách, způsobují hormonální změny v těle. Večer totiž klesá hladina peptidu YY a proteinu leptinu, které vyvolávají pocit sytosti. Naopak hladina hormonů vyvolávajících touhu po jídle roste, zjistila studie americké Univerzity Johnse Hopkinse.

Pokud u lidí obvykle příchod nevyhnutelného značí okamžik, kdy začne penzista pobírat starobní důchod, v případě našich buněk je ekvivalentem téhož stav zvaný senescence. Jakmile jej buňka dosáhne, přestává se dělit, mění expresi některých svých genů a obecně ustrne ve svém vývoji. Senescentní buňky jsou takoví buněční senioři, jejichž čas se nemilosrdně nachýlil blíže ke konci. Tedy doteď byly - týmu pod vedením Evy Latorreové z Exeterské univerzity se totiž podařilo koktejlem nových aktivních látek poprvé redukovat, de facto "omladit" senescentní buňky až o padesát procent.

Smrtelnost nedává lidem spát už od doby, kdy první hominidé začali o abstraktních principech přemýšlet na afrických pláních. Snaha o dosažení nesmrtelnosti prostupuje magií i alchymií, o starých i nových, východních i západních příbězích nemluvě. Otázka na den vlastní smrti patřila k nejčastějším v antických věštírnách a neméně často se s ní můžeme setkat i v jejich moderních ezoterických a pseudovědeckých verzích. Stejný existenciální zájem pohání také vědecké zkoumání stáří a stárnutí. Kolika let se člověk může skutečně dožít a je nějak lidský věk shora ohraničený?

Běžné buňky "překovatelné" do kterékoliv jiné buňky našeho těla – právě to slibuje nový výzkum Stanfordské univerzity. Přišel totiž na to, jak v jediném kroku přeprogramovat lidské krevní buňky na neurony. Možná se vzpomenete, že něco podobného se očekávalo také od kmenových buněk – v čem je tedy novinka odlišná?

Postupné selhání paměti, kognitivních i motorických funkcí je zřejmě nejvýznamnější důvod toho, proč se tolik lidí obává svého života po šedesátce. Naše osobnost a celé já pramení ze zkušeností a paměti. Nevyhnutelná degradace pojící se s demencí či souvisejícími degenerativními chorobami proto oprávněně vzbuzuje neklid. Nová práce, která průběh demence experimentálně zvrátila, však vzbuzuje naději na změnu.

Hektická doba a rychlý životní styl komplikují mnoha lidem zdravé a vyvážené stravování. Mnozí proto stále častěji sahají po potravinových doplňcích, které jim potřebné minerály a vitamíny dodají spolehlivě v přesném množství. Nejčastěji prodávané suplementy však podle nové studie Torontské univerzity a nemocnice St. Michael's nemají žádný pozitivní vliv – naštěstí ale ani žádný negativní.