Články s tagem: lidské tělo

Od drobných tmavých obyvatel jižní Afriky až po dvoumetrové Skandinávce, lidé jsou na první pohled neobyčejně různorodým druhem. Kdyby nic jiného, už tato neobyčejná variabilita dokazuje, že v minulosti prošli bouřlivou evolucí. V průběhu času ale vědci zdokumentovali také řadu konkrétních přizpůsobení. Například některá na moři žijící etnika z jihovýchodní Asie se přizpůsobila k výrazně účinnějšímu a delšímu potápění, než jaké zvládneme my ostatní.

Nikoliv jeden, ale hned tři různé projekty se v dubnu vytasily s genovou terapií, která mohla léčit pacienty se souborem dědičných nemocí krve jménem talasémie. Většina terapií vyvinutá mezinárodním týmy zatím čeká na schválení pro klinické testy, první z pokusů na lidech však již zbavil choroby 22 pacientů ve Spojených státech. A blíží se i nezávislé testy na evropské půdě.

Politické trendy ve vyspělém světě vykazují v posledních letech neoddiskutovatelný obrat k autoritářství, respektive poptávku po silném vůdci, který konečně udělá "pořádek". K vůdčím osobnostem přitom nejčastěji tíhnou lidé, kteří mají zvýšenou míru odporu a znechucení. Je jedno, zda vůči fekáliím, vředům nebo třeba i sexu.

Prokřupávání kloubů patří vedle skřípání zubů a zapnuté zubařské vrtačky mezi zvuky, které pravidelně obsazují první příčky v anketách o nejnepříjemnější zvuk. Více než sto let se vědci pokoušeli přijít na to, co ono lupnutí způsobuje, nyní to vypadá, že záhadu rozluštili. Pomohla jim k tomu matematika.

Před několika lety proletěla médii senzační zpráva – obyvatelé hornického městečka skrytého kdesi v Chilské poušti nalezli pozůstatky humanoidního tvora, jakého ještě nikdo nikdy neviděl. Hned se proto vyrojila spousta spekulací, včetně možnosti, že jde o mimozemšťana. Celou záhadu rozseklo až přečtení genomu trpasličího tvora. 

Již podruhé za uplynulý rok vědci vytvořili zárodek bytosti, která zní jako námět ze špatného hororu. Dali vzniknout kříženci člověka a ovce, respektive přesněji chiméry člověka a ovce. Stalo se tak, když se jim dovnitř titěrného ovčího embrya podařilo zanést lidské kmenové buňky. Namísto "chodící ovce" výzkum ve skutečnosti usiluje o pokrok v pěstování náhradních orgánů. Mohlo by se mu tak podařit zachránit miliony životů ročně.