Články s tagem: moře a oceány
Příroda
Neviditelné zuby dravce. Pestrosvítivec může pomoci při výrobě nových materiálů
3. 7. 2019
|
Jan Toman
Pestrosvítivec jiskřící. Při vymýšlení českého názvu této hlubomořské ryby se museli taxonomové opravdu bavit. Nejen, že pohádkově znějící zástupce velkoústých připomíná spíše černého úhoře, ale ani s tím jiskřením to není zvlášť žhavé. Na druhou stranu se může tento predátor chlubit nekonečnou trpělivostí, svítící návnadou a obří tlamou plnou ostrých zubů. Spíš než do pohádky by pestrosvítivec zapadl do hororu, nebo alespoň noční můry. Přesto nám možná tento hlubomořský zabiják v příštích letech pomůže s vývojem nových materiálů. Jeho zuby totiž spojují hned několik fascinujících vlastností – tvrdost, ostrost, malou odrazivost a takřka úplnou průhlednost.
Příroda
Tým české vědkyně odhalil, že hlubokomořské ryby vidí překvapivě dobře
5. 6. 2019
|
Jan Toman
Otázka zraku patrně vědce nikdy nepřestane fascinovat. Až do teď měli vědci za to, že ryby žijící ve velkých hloubkách nemají zapotřebí investovat do vývoje očí a vnímání barev. Mezinárodní tým vedená Češkou Zuzanou Musilovou z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy ale přišel s přelomovým objevem.
Magazín
Příběhy potápějících se ostrovů: Stačí málo a navždy zmizí z map
4. 5. 2019
|
Michaela Šímová
Planeta se zahřívá, ledovce tají a ostrovy položené jen těsně nad hladinou moře se pomalu začínají potápět. Dlouho se předpokládalo, že následky klimatické změny jsou otázkou daleké budoucnosti, nyní se ukazuje, že opak je pravdou. Jaké vyhlídky mají ty nejohroženější ostrovní státy?
Příroda
Počet ryb v mořích se dlouhodobě snižuje i vlivem teplot, upozorňuje nová studie
13. 3. 2019
|
Ladislav Loukota
Konzumace ryb je obecně doporučována jako zdravější alternativa jiných masných produktů, a je to znát i na spotřebě. OSN odhaduje, že průměrně člověk na Zemi dnes ročně sní přes 20 kilogramů ryb. Jde o rekordní cifru, zvláště zohledníme-li stoupající lidskou populaci. Pokud však bude nadměrný rybolov ruku v ruce se zvyšováním oceánských teplot pokračovat dále, nemusí tomu být napořád. Populace ryb by totiž dlouhodobě mohla poptávce přestat dostačovat. Tvrdí to nová studie z UC Santa Barbara.
Příroda
Jak vznikl život? Překvapení z oceánského zlomu nasvědčuje 'hlubinnému' scénáři
11. 12. 2018
|
Jan Toman
Vznik života představuje jednu z nejpalčivějších otázek moderní vědy a teorií najdeme stovky. V posledních týdnech se nicméně dostalo výrazné podpory jedné konkrétní – možnosti, že život vznikl na rozhraní žhavé zemské kůry a chladného oceánu. Podle nejnovějších geochemických analýz totiž u oceánských zlomů samovolně vznikají aminokyseliny, základní stavební jednotky bílkovin a potažmo těl organismů.
Magazín
Ústřice budou chránit New York před špínou a hurikány. Tak jako v minulosti
7. 10. 2018
|
red
Ještě než se stal New York Velkým jablkem, přezdívalo se mu dlouhá léta Velká ústřice. Nikoli kvůli gastronomické libůstce jeho obyvatel, ale rozsáhlým ústřicovým útesům, které u velkoměsta čistily vodu a chránily ho v případě bouří a hurikánů. To by měl projekt na jejich návrat do vod u Brooklynu obnovit.
Magazín
Máme se teď bát žraloků? Anebo spíš sinic?
7. 8. 2018
|
Lukáš Strašík
Máme se po páteční tragické smrti českého turisty v Egyptě bát žraloků? Anebo číhají ve vodě daleko horší nástrahy?
Technologie
Objeveny drahé kovy na stovky let. Jen se k nim nemůžeme dostat
27. 4. 2018
|
Ladislav Loukota
Používáme je v telefonech, počítačích i automobilech – tzv. drahé kovy jsou nezbytnou součástí dnešní elektroniky, a tak i celé moderní civilizace. Svůj název však nemají pro nic za nic. Doposud byla jejich užitná ložiska relativně střídmá a cena se tak pohybovala vysoká. Japonsko však v minulém týdnu odhalilo zásadní objev údajně "skoro nekonečného" naleziště drahých kovů, které by nám mohlo vydržet (při dnešní spotřebě) na celá staletí. Věc má jeden háček: nacházejí se na mořském dně.