Články s tagem: moře a oceány
Technologie
Objeveny drahé kovy na stovky let. Jen se k nim nemůžeme dostat
27. 4. 2018
|
Ladislav Loukota
Používáme je v telefonech, počítačích i automobilech – tzv. drahé kovy jsou nezbytnou součástí dnešní elektroniky, a tak i celé moderní civilizace. Svůj název však nemají pro nic za nic. Doposud byla jejich užitná ložiska relativně střídmá a cena se tak pohybovala vysoká. Japonsko však v minulém týdnu odhalilo zásadní objev údajně "skoro nekonečného" naleziště drahých kovů, které by nám mohlo vydržet (při dnešní spotřebě) na celá staletí. Věc má jeden háček: nacházejí se na mořském dně.
Příroda
Mikroplasty má ve střevech sedmdesát procent mořských ryb
21. 4. 2018
|
Pavel Pešek
Sedm z deseti mořských ryb žijících ve středně hluboké vodě na volném moři má ve střevech mikroplasty, na které se mohou vázat toxické látky. Prostřednictvím tuňáků, mečounů a dalších dravců, kteří je uloví, se mohou dostat i do lidského těla.
Příroda
Vraždy ve světě zvířat: Samec kosatky s matkou brutálně utopili cizí velrybí mládě
20. 4. 2018
|
Pavel Pešek
Zabíjení nepříbuzných mláďat je v přírodě překvapivě běžné, vyskytuje se hlavně u zvířat, která žijí ve skupinách a rodí mláďata celý rok. Tento typ chování je pro samce výhodný ze dvou důvodů. Odstraní potomka nebo potomků samcových konkurentů, a navíc zabití mláděte obvykle urychlí návrat samice do říje. Tento typ chování byl pozorován u více skupin živočichů. Nyní poprvé i u kosatek.
Technologie
Novou podvodní GPS inspirovaly oči garnátů, pomůže ponorkám
19. 4. 2018
|
Ladislav Loukota
Tmavě modré prostředí pod vodní hladinou nedává lidem mnoho možných metod navigace a povrchové aparáty jako GPS pod mořem také selhávají. Queenslandská univerzita ovšem pomocí svého nového vynálezu možnosti podvodní navigace mění – podařilo se jí vyvinout senzor, který může až do několika stovek metrů přesně určit pozici plavidla. Inspirací pro něj byla zraková ústrojí hlubokomořských živočichů.
Příroda
Potvrzeno: Golfský proud se zpomalil. Kvůli změnám klimatu
13. 4. 2018
|
red
Golfský proud, který hraje klíčovou roli v distribuci tepla na Zemi, se během posledních zhruba sto let výrazně zpomalil. Podle studie mezinárodního týmu vědců prudí pomaleji dokonce o 15 procent, může za to globální oteplování. Zatím není jasné, jak se to odrazí na celosvětovém klimatu.
Příroda
Proč jsou vodní savci tak velcí? Za vším zřejmě stojí energetická rovnováha
11. 4. 2018
|
Jan Toman
Zatímco největší suchozemský čtyřnožec, slon, váží kolem deseti tun, plejtvák obrovský bez problémů dosáhne i na dvacetinásobek. Nejméně desetinásobný rozdíl nalezneme i v délce a celé srovnání korunuje fakt, že dospělý slon nemusí dosahovat ani velikosti velrybího jazyka. Dobrá, řeklo by se, velryby jsou jednoduše velké. Podobné formy gigantismu ale nalezneme také u dalších skupin savců, které přešly do vodního prostředí. Jaké zákonitosti za zvětšováním vodních savců stojí? Nebo je snad celý trend pouze výsledkem náhody?
Příroda
Svět mořských želv začínají ovládat samice. Bohužel
17. 1. 2018
|
Lenka Dvořáčková
Největší světová populace mořských želv, která hnízdí na Velkém bariérovém útesu, může do několika desetiletí vyhynout. Kvůli globálnímu oteplování se z nakladených vajec líhnout v naprosté většině jen samice.
Příroda
Proč se v létě drbou velryby? Odpověď vás možná překvapí
8. 1. 2018
|
Jan Toman
Na první pohled by se mohlo zdát, že tak ikonická zvířata jako velryby už před námi neskrývají žádná tajemství. Pozornost lidí – ať už přírodovědců, umělců, nebo velrybářů – poutaly odpradávna a pronikly dokonce i na stříbrné plátno. O jejich tělesné stavbě, fyziologii i zvycích bychom měli vědět první poslední. Teprve nedávno však biologové odhalili, proč se některé druhy velryb v létě sdružují na mělčinách a zdánlivě nesmyslně se otírají o kameny.