Články s tagem: neandrtálci

Nezáleží na tom, odkud pocházíme nebo jaké máme kulturní zázemí. Zhruba 90 procent lidí na celém světě je praváků. Již dřívější studie ukázaly, že preference pravé ruky u hominidů se objevila před 1,8 miliony let. Britští vědci teď zjistili něco fascinujícího – praváctví bylo na vzestupu už u našich předků.

Nová studie v Science Advances identifikovala pět mitochondriálních fragmentů, které moderní lidé zdědili od neandertálců a denisovanů. Nejsou to jen němé zbytky dávné minulosti – aktivně ovlivňují expresi genů a strukturu chromozomů. A jeden z nich reguluje klíčový gen imunitní obrany.

Pokud se znovu budete bát návštěvy zubní ordinace, představte si neandrtálského zubaře, jak vrtá do zubu kamenným hrotem ve špinavé jeskyni a bez anestetik. Právě takový zákrok proběhl zhruba před 60 tisíci lety v oblasti dnešního Ruska. Mezinárodní tým archeologů ho popsal na základě analýzy zubu objeveného v jeskyni Čagyrskaja.

Otázka, proč neandertálci zmizeli, zatímco Homo sapiens přežil, patří k nejdiskutovanějším v paleoantropologii. Nabízela se celá řada odpovědí: větší mozek, pokročilejší nástroje, jazyk, klimatické změny nebo přímá konkurence s moderními lidmi. Nová studie Université de Montréal publikovaná v únoru 2026 přidává klíčový díl do mozaiky — a ten díl je překvapivě moderní. Rozhodla síla sociálních sítí. Homo sapiens byl propojen lépe. A právě to, v době klimatické nestability a demografického tlaku, stačilo.

Neandrtálská mimina byla větší a rostla rychleji než ta dnešní. K takovému závěru došel tým izraelských a evropských vědců, který analyzoval ostatky šestiměsíčního neandrtálského jedince. Kolosální byl i ve srovnání s ročním Homo sapiens. 

Kosterní pozůstatky a zuby datované do doby před 733 tisíci let před naším letopočtem, objevené v jeskyni Grotte à Hominidés v největším marockém městě Casablanca, naznačují, že moderní člověk (Homo sapiens) pochází z Afriky. Ostatky patří jeho blízkému druhu, společnému předkovi, od něhož se oddělil.