Články s tagem: neandrtálci

Člověk

Neandertálci přežili desítky ledových dob. Zabila je nakonec věc, která trápí i dnešní lidi: sociální izolace

Otázka, proč neandertálci zmizeli, zatímco Homo sapiens přežil, patří k nejdiskutovanějším v paleoantropologii. Nabízela se celá řada odpovědí: větší mozek, pokročilejší nástroje, jazyk, klimatické změny nebo přímá konkurence s moderními lidmi. Nová studie Université de Montréal publikovaná v únoru 2026 přidává klíčový díl do mozaiky — a ten díl je překvapivě moderní. Rozhodla síla sociálních sítí. Homo sapiens byl propojen lépe. A právě to, v době klimatické nestability a demografického tlaku, stačilo.
Člověk

Neandrtálští kojenci byli větší než dnešní děti. Vědci vysvětlili proč

Neandrtálská mimina byla větší a rostla rychleji než ta dnešní. K takovému závěru došel tým izraelských a evropských vědců, který analyzoval ostatky šestiměsíčního neandrtálského jedince. Kolosální byl i ve srovnání s ročním Homo sapiens. 
Člověk

Odkud přišel moderní člověk? Nová studie v tom má jasno

Kosterní pozůstatky a zuby datované do doby před 733 tisíci let před naším letopočtem, objevené v jeskyni Grotte à Hominidés v největším marockém městě Casablanca, naznačují, že moderní člověk (Homo sapiens) pochází z Afriky. Ostatky patří jeho blízkému druhu, společnému předkovi, od něhož se oddělil.
Člověk

Kdy člověk rozdělal první táborák? Nový objev přepisuje lidské dějiny

I když dnes málo kdo dokáže rozdělat oheň bez zapalovače nebo sirek, naučit se to byl jedním z nejdůležitějších pokroků v dějinách lidstva. Získali jsme teplo a ochranu před predátory. Naučili jsme se tepelně upravovat potravu a vytvářeli osvětlená prostranství, ústřední body sociální interakce.
Člověk

Jsou neandrtálci stále mezi námi? Možná nikdy nevymřeli, zjistila nová studie

Vědci tvrdí, že neandrtálci možná nikdy nevymřeli, alespoň ne na genetické úrovni. Nový matematický model zkoumá scénář, podle kterého neandrtálci postupně vymizeli nikoli v důsledku vymření, ale pohlcení dominantnějším a vyspělejším druhem. Námi. Dlouhé a pozvolné křížení obou druhů během 10 až 30 tisíc let mohlo vést k tomu, že genetickou linii neandrtálců pohltil moderní člověk.
Člověk

Šipky, co přepisují dějiny: 80 000let staré hroty z Uzbekistánu trefují pravěk novou přesností

V horkém území hornatého Uzbekistánu vykopali archeologové drobné kamenné hroty, které mohou být nejstaršími známými šipkami na planetě – staré zhruba 80 000 let, tedy o 6 000 let víc než dosavadní rekord z Etiopie. Dost možná tak míříme k nové kapitole předků, kteří lovili s lukem a šípy dříve, než jsme si kdy mysleli.
Příroda

Vědci vytvořili neandrtálskou myš. Má mohutnější kostru

Široký hrudník, protáhlá lebka, silné kosti a výrazné oboční oblouky – to jsou základní charakteristiky vzhledu neandrtálců. Ještě dnes jejich geny ovlivňují naši biologii od vývoje kostí po možné dispozice k některým nemocem. Japonští vědci chtěli zjistit, jak neandrtálská DNA může změnit vzhled myší.
Člověk

Ke konci neandrtálců možná přispěla sociální izolace, navrhli vědci

Vedlo to k poklesu genové variability a odolnosti vůči vnějším faktorům.