Ani na konci druhého desetiletí 21. století nepřestává být Parkinson velkým strašákem. Podle posledních údajů trpělo po celém světě Parkinsonovou chorobou v roce 2015 nejméně 6,2 milionu lidí (pravděpodobně více nediagnostikovaných) a způsobila přes 117 tisíc úmrtí. Experimentální elektrická stimulace mozku však umí hrozivé příznaky utlumit – a díky novému objevu možná kráčí vstříc širší aplikaci.

Schopnost upravovat a vylepšovat náš imunitní systém je páteř moderní medicíny. Skrze preventivní očkování se míra nemocí a epidemií dostala na historické minimum, imunoterapie je také stále slibnějším přístupem léčby rakoviny. I takové cíle však blednou ve srovnání s novým cílem iniciativy Genome Project-write (GP-write), která by ráda do deseti let přišla s lidským genomem imunním proti všem virovým nákazám.

Ještě před pár desítkami let to byla nemoc, kvůli níž její nositelé zpravidla nepřežili svá dětská léta. Hemofilie v době méně kvalitní lékařské péče měnila lehký úraz v boj o život, který mohl skončit tragicky. A někdy člověka zabila "prakticky bez příčiny". Choroba, jíž se někdy také říká královská, navíc krutě zasáhla i nejvyšší kruhy šlechty a zamíchala politikou.

Mobilní telefony opět "pomohly" rozšířit seznam psychických poruch. Po boku fobie ze ztráty telefonu se postavila chorobná závislost na pořizování selfie. Dostala už své jméno v diagnózách - selfitifa. 

Po dlouhá desetiletí platilo, že cukrovka se dělí na dědičnou a "získanou" a lékaři a pacienti se museli holt smířit s tím, že některým lidem léčba druhého typu nezabírá tak, jak má. Vědci ze Skandinávie zjišťovali, proč a přišli na to, že diabetes lze rozdělit ne do dvou, ale do pěti typů podle jeho příčiny. Lékaři díky tomu budou lépe vědět, které léky u konkrétních pacientů nasadit.

Přestože má očkování i své odpůrce, má svůj význam. Aby byli chráněni i ti, kdo z různých důvodů očkovaní nemohou či nechtějí podstoupit, začali se vědci začali zabývat možností přenosu virových vakcín mezi lidmi. Kombinace genového inženýrství a epidemiologických znalostí otevírá cestu k vývoji nových vakcín, které umožní cílený přenos z očkovaných lidí na neočkované jedince za účelem zvýšení skupinové imunity.