O invazních druzích a jejich nezřídka negativním vlivu na lokální ekosystémy toho bylo napsáno opravdu hodně. Některé z nich nemusí škodit vůbec a místní přírodu jen obohatí, zatímco jiné mohou vést až k úplnému rozvratu místního uspořádání. Jedna jejich skupina je ale obzvlášť destruktivní – savčí predátoři. Nejde ale o žádné lvy nebo tygry. Daleko větší paseku dokáží ve zranitelných ekosystémech nadělat "obyčejní" potkani, psi nebo kočky. 

Zdraví máme jenom jedno, říká staré přísloví. A další dodává, že čistota půl zdraví. Některým lidem proto k hygieně nestačí klasické mýdlo, ale raději se jistí rovnou mýdlem antibakteriálním. Jenže americký úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) by je nepochválil. Antibakteriální výrobky totiž zakázal, protože vědci zjistili, že zdraví spíše škodí.

Kousáním přenosná rakovina ďáblů medvědovitých, známějších jako tasmánští čerti, patří mezi úzkou skupinu bizarních parazitů, jejichž předci byli příslušníci téhož nebo blízce příbuzného druhu. Šlo o rakovinné buňky, které shodou náhod získaly schopnost nakazit i další jedince. 

Přestože to tak může vypadat, rakovina rozhodně není moderní chorobou a trápila i naše předky. Potvrdily to stopy po rakovinných buňkách na lidských kostech starých 1,7 milionu let. Co se ale mění, jsou faktory, které ovlivňují její vznik. 

Mánie s chůzí naboso případně v "minimalistické" obuvi ještě pořád lidi nepustila. Jenže zatímco v případě dospělých jde spíš o módu, než o zdravou věc, dětem může chození bosky výrazně přispět. V čem? A jak by měly vypadat správné boty?

Často se říká, že pod svícnem je největší tma. V případě hledání nových antibiotik to platí téměř doslovně. Po dlouhých desetiletích usilovného pátrání po nových třídách antibiotik se totiž jeden z nejslibnějších kandidátů ukázal přímo na našem těle – konkrétně v nose.