S malárií by se v budoucnu mohlo bojovat i pomocí geneticky upravené houby. Vědci Marylandské univerzity do ní dodali toxin odvozený od pavoučího jedu, a dali jí tak schopnost zabít komáry, jenž nákazu přenášejí. Účinek si úspěšně ověřili v modelové rezervaci v západní Africe. 

Vztah mezi střevní mikroflórou a mozkem je zřejmě mnohem provázanější, než by se mohlo zdát. Vědci už prokázali, že úprava jídelníčku může například pomoci části pacientů s úzkostmi. Nedávná studie ukázala, že regulace a cílená výměna střevní mikrobioty může výrazně zlepšit symptomy autismu. 

Lék na nesmrtelnost slibovali obchodníci s deštěm lidstvu nejspíše v každé době. Skupina vědců, kteří vyvíjejí různé terapie na prodloužení života, se však dušuje, že jejich přístup má poněkud vyšší šanci na úspěch. Moderní metody genové analýzy a editace totiž v posledních letech výrazně zvýšily naše povědomí o možných klíčových procesech stárnutí. Nyní přichází i první výsledky jednoho z léků, který nám věk může prodloužit. Po ročním testu na lidech však lze zatím jen říct tolik, že zatím nikoho nezabil.

Malárie je považovaná za jednoho z největších zabijáků v lidské historii, a i dnes tato nemoc ročně stojí životy téměř půl milionu lidí. Novou vakcínu, jež se nyní testuje v Africe, lze proto považovat za obrovský milník v historii, který bude mít dalekosáhlé důsledky.

Nějaký druh úzkostného stavu si dnes prožije až třetina populace. Lékařská věda však dnes nabízí jen omezené možnosti léčby - typicky terapii nebo psychofarmaka. Nová studie si posvítila na to, zdali může napomoci i úprava jídelníčku. Ukázalo se, že zlepšení vztahu mezi střevní mikroflórou a stavem mysli může pomoci alespoň části pacientů.  

Člověk je tvor omylný, stále více lidí tak s nadšením vnímá lavinu studií, které zkoušejí, jak si algoritmy strojového učení stojí v medicíně. Panuje naděje, že pokud budou lepší než lidé, pomůže to v důsledku zachraňovat životy - a pokud budou alespoň stejně tak dobré jako lidé, zdravotnictví by se mohlo zlevnit. Nejnovější studie takové závěry podporuje, mohou tedy neživé stroje skutečně pomoct léčit lépe než lidé?