Seznamte se s prazvláštním tvorem, který se nechtěl zdokonalit a obrátil se proti hlavnímu proudu (mainstreamu) evoluce.

Ze studie, která vyhodnocovala data víc než osmi milionů obyvatel měst v několika zemích, vyplývá, že zeleň má na lidský organismus blahodárné účinky.

Tři desítky let tohoto savce nikdo neviděl. Byl na seznamu ztracených druhů. Teď se zubatý kančil překvapivě objevil.

Fotosyntéza je proces, na kterém je závislý náš život. Chemická reakce, při níž rostliny využívají vody, oxidu uhličitého a slunečního svitu k výrobě živin, a přitom mimoděk jako odpadní produkt vytvářejí i kyslík, nepřestává fascinovat. Teď badatelé studiem vzácné bakterie nejspíš zjistili víc o tom, jak se bakterie fotosyntéze "naučily" a dospěli k tomu, že fotosyntéza je patrně starší, než jsme tušili.

Kritici občas snaze o populační kontrolu či hubení komárů vyčítají, že komáři jsou přece součástí přírodních ekosystémů, a proto plní svou roli. Že to však může být poněkud složitější, ukazuje neslavný komár tygrovaný. Ten je totiž původem z jihovýchodní Asie a celosvětově se rozšířil až v posledním půlstoletí. Je nepochybné, že za to může člověk. Například v USA byl komár nalezen mimo jiné v zásilce importovaných pneumatik. Lze jej tedy považovat za invazivní druh a snaha o jeho limitování je spíše žehlením nepřímého důsledku aktivity člověka. Čínští vědci nyní vyzkoušeli novou kombinaci metod pro redukci populace těchto krvesajů.

Zapomeňte na zombie horory, tyto děsivé scénáře běžně odehrávají v říši hmyzu. Mravenci, můry, kobylky, vosy a stovky dalších druhů hmyzu se pravidelně stávají oběťmi smrtícího parazita, který se zmocní jejich těl. Hmyz začne vykazovat podivné chování a následně je usmrcen. Smrtící houba má například potenciál vyhubit celé kolonie mravenců.