Ochranářská organizace Global Wildlife Conservation vede seznam živočichů označovaných za 'ztracené' a pátrá po přeživších ve snaze druh obnovit. Podařilo se to v případě drobného jelenovitého savce kančila stříbrohřbetého.

Kančil stříbrohřbetý (zubatý) je živočišný druh, jehož zástupce od devadesátých let nikdo nespatřil. Zoologové se obávali, že vyhynul. V uplynulých měsících jej ale fotopasti zachytily v lese na pobřeží Vietnamu.

Druh o velikosti králíka byl poprvé popsán až v roce 1910 na základě čtyř kusů spatřených v jižním Vietnamu. Ruská expedice v roce 1990 pak viděla pátého (uhynulého) jedince. To však bylo také naposledy, kdy byl kančil stříbrohřbetý zaznamenán.

Ani jelen, ani myš

Letos měli vietnamští výzkumníci štěstí. Poté, co několik vesničanů a lesních strážců nahlásilo výskyt šedého stvoření, které popsali jako něco mezi srnou a myší, umístili v oblasti tři fotopasti.

Výsledkem je 275 fotografií zachycujících podivné stvoření, které se později ukázalo být zástupcem zmizelého druhu. Po rozmístění dalších kamer a pěti měsících pozorování mají zoologové přes dva tisíce fotografií a je jisté, že kančil stříbrohřbetý nevyhynul. 

zdroj: YouTube

O objevu poprvé informoval vědecký časopis Nature Ecology & Evolution. "Nevěděli jsme, co čekat, takže jsme byli velmi překvapeni a nadšeni, když jsme ve fotopastech našli obrázky kančila se stříbrnými boky," vypověděl An Nguyen, vedoucí vědeckého týmu. "Tak dlouho jsme si mysleli, že tento druh existuje už jen v naší fantazii. Jeho znovuobjevení je prvním krokem k tomu, abychom jej znovu neztratili. Momentálně se rychle snažíme najít způsob, jak jej co nejlépe ochránit."

"Tento objev nám dává naději pro uchování biodiverzity a ohrožených druhů Vietnamu," poznamenal vedoucí Institutu Ekologie Hoang Minh Duc. "Dává nám to novou energii, abychom prozkoumali, co dalšího naše lesy skrývají.”

Jak zachránit kančila?

Momentálně se malým kančilům věnuje tým výzkumníků, kteří mají za úkol zjistit, jak velká a stabilní jejich populace v dané oblasti je a zda se nacházejí i jinde. Hlavním cílem jejich práce je však najít způsob, jak zachovat živočišný druh, jemuž se rychle zmenšuje přirozené prostřední. Problém tkví i v tom, že o životě těchto zvláštních zvířat víme málo. 

Navzdory svému myšímu vzhledu nemají kančilové s hlodavci nic společného. Jsou to přežvýkavci příbuzní jelenům a velbloudům. Všech deset dosud známých druhů žije na území Afriky a Asie.

Pro jejich plachou a samotářskou povahu je těžké na nějakého narazit. Většina z nich váží méně než pět kilogramů, což je řadí mezi nejmenší kopytníky na světě.

Nově objevený kančil stříbrohřbetý má šedohnědou barvu a dva malé tesáky, kvůli kterým se mu říká zubatý. Je to noční tvor žijící skrytě v hustých porostech. 

Podle zprávy Mezivládního panelu OSN pro biodiverzitu se Země nachází na prahu šestého hromadného vymírání. Vyhynutí hrozí milionu druhů rostlin a živočichů. Kančil stříbrohřbetý měl (zatím) štěstí.

Zdroj: Nature Ecology & Evolution