Recept na vyšší věk: Žijte dál od asfaltu a blíž zeleni

VIDEO MAGAZÍN - Člověk autor: Ladislav Loukota

Ze studie, která vyhodnocovala data víc než osmi milionů obyvatel měst v několika zemích, vyplývá, že zeleň má na lidský organismus blahodárné účinky.

Zeleň prospívá tělu i duchu

Zeleň prospívá tělu i duchu, zdroj: Profimedia.cz

Žijete ve městě a máte poblíž zeleň? Pak máte dobré vyhlídky na to, abyste žili déle a zdravěji než ti, kteří jsou obklopeni betonem a asfaltem. K takovému výsledku dospěla studie analyzující údaje více než osmi milionů obyvatel měst.

Výzkumníci pod vedením Davida Rojas-Ruedy z Coloradské státní univerzity spojili údaje o adrese obyvatel se satelitními snímky jejich bydliště. S jejich pomocí kvantifikovali zeleň.

Kromě toho práce rozebírala jiné studie věnující se stejnému tématu. V součtu se ukázalo, že sedm z devíti analyzovaných prací publikovaných mezi lety 2012 až 2019 objevilo významnou (95procentní) korelaci mezi častějším výskytem zelených ploch a lepším zdravím i šancí dožít se vyššího věku.

Dvě práce přitom analyzovaly zdraví lidí v Kanadě, dvě v USA a zbývající ve Švýcarsku, Číně, Španělsku, Austrálii a Itálii.

Není to ale poprvé, co se letos objevila práce tohoto typu. V červnu uveřejnili výzkumníci Exeterské univerzity data naznačující, že člověk by měl v zelených místech strávit alespoň dvě hodiny týdně. Studie se tehdy zabývala vzorkem 20 tisíců lidí.

Tato práce zkoumala pouze vliv na duševní zdraví, i z ní ale vyplynula prospěšnost zelených ploch, a to včetně městských parků. Rovněž další starší práce naznačily vztah mezi životem vedle zelené plochy a nižším rizikem rozvoje duševních poruch či vznikem poruchy autistického spektra. 

Ani nová studie, bohužel nesdělila, jaký mechanismus stojí za zdravotním potenciálem zeleně. Jde o cosi, co stromy a tráva vypouštějí, absorbují, kombinaci obojího, anebo má vysvětlení pragmatičtější charakter?

Reálná je i poslední možnost. Občas se při významu zeleně poeticky mluví o návratu člověka ke kořenům, dodnes ale není jasné, zda lidé žijící na venkově (tedy často v zeleni) žijí déle než lidé ve městech.

Jiná nedávná práce, podle níž má život se psem významný vliv na nižší riziko kardiovaskulárních onemocnění, ale naznačuje, odkud vane převažující vítr. Člověk, který si najde čas projít se do parku, k tomu musí vykázat určitou míru pohybu a má obvykle i určité množství volného času. Napovídá to, že žije poblíž zelené plochy – což může naznačovat i movitější zázemí a možnost lepší zdravotní péče.

Co nelze popírat, ani zlehčovat, je vliv zelených ploch na lokální mikroklima. Zeleň zachycuje nečistoty, tlumí hluk a omezuje smog. Rozumná podpora zeleně – nejen parků a stromů, nikoli nutně trávníků, ale třeba i zelených fasád a střech – se tak v dlouhodobém plánování vyplatí.

Studie byla publikována v časopise The Lancet Planetary Health


Tagy: příroda úmrtnost věda a poznání vědecký výzkum a studie zdraví lidský věk