Lidé jsou zvyklí brát Zemi jako "svou" planetu. Stačí ale trochu poodstoupit a tento závěr se ukáže jako přinejmenším předčasný. 

Inteligenci u zvířat si obvykle spojujeme s lidoopy, v menší míře možná s delfíny, psy nebo papoušky. Právě s těmito zvířaty se lidé také nejčastěji pokoušeli "domluvit". Když pomineme nejstarší, spíše úsměvné, pokusy, ani experimenty s přímou komunikací příliš neuspěly. Na vině je hlavně velká bariéra mezi lidským zvukovým ústrojím a jeho zvířecími protějšky, případně mezi fungováním lidského a papouščího mozku. Větší úspěchy vědci zaznamenali s použitím symbolické komunikace. 

Standardní blesky se vybijí v zlomku sekundy a dosahují délky maximálně několika kilometrů. Sítě specializovaných senzorů ale meteorologům a nadšencům do hledání extrémních atmosférických výkyvů umožňují sledovat velké oblasti a "vyzobávat" rekordní výboje. 

V centru primatologie na východě Francie zkoumají vědci chování makaků. Výsledky jejich práce by mohly vrhnout nové světlo na otázku, zda mají zvířata duši. A nejen to, pomůže nám také lépe pochopit schopnosti malých dětí. 

Kdo by neznal žirafu, ikonického Afrického savce a zároveň nejvyšší zvíře v současnosti obývající naši planetu. Těžší už je to ale s rozdělením žirafí populace na různé poddruhy. Dnešní žirafy obývají velký, i když poněkud roztříštěný, areál od rovníkové až po jižní Afriku. 

Kvasinka Saccharomyces cerevisiae doprovází lidstvo od vynálezu zemědělství. Dodnes má v naší společnosti klíčovou roli. Její široké využití se odráží už v názvu – říká se jí totiž jak kvasinka pivní, tak i vinná a pekařská. Výroba alkoholických nápojů a kvašeného těsta by bez její pomoci byla takřka nepředstavitelná.