Články s tagem: příroda
Užijte si banány. Možná budou na dlouhou dobu poslední
8. 1. 2016
|
Jan Toman
Nadpis, pravda, trochu přehání. Ale ne moc. Nejpěstovanější odrůdu banánů možná brzo dožene osud, který jí byl vložen do vínku už při jejím vzniku, a vydá se po stopách svého pozapomenutého předchůdce. Náhrada je přitom v nedohlednu. Banány se tak mohou v extrémním případě stát v našich zeměpisných šířkách nedostatkovým zbožím.
Čelisti znovu na scéně: Jak rychlí jsou žraloci?
7. 1. 2016
|
Jan Toman
Žraloci mají pověst nelítostných predátorů. Se značným přispěním hororových filmů bychom dnes jen těžko hledali obávanější dravce. Přestože se ale v obecném povědomí uchytili jako monstra, jejichž hlavní činností jsou útoky na bezbranné plavce, ve skutečnosti jde o fascinující, starobylou a velmi různorodou skupinu živočichů.
Pandy nejsou impotentní. Jen jim vědci dohazují nesprávné partnery
17. 12. 2015
|
roj
Záhada toho, proč mají pandy v zajetí takový problém s rozmnožováním, je zřejmě vyřešena. V zájmu výběru geneticky vhodného partnera jim zoologové dohazují často takového, který je nepřitahuje. A to se jim pak do sexu moc nechce…
Pravěké 'pohárky' vrhají nové světlo na evoluci mnohobuněčných
16. 12. 2015
|
Jan Toman
Počátky evoluce mnohobuněčných živočichů byly všechno, jen ne nudné. Zkameněliny prvních provázaných spojenectví buněk složitějších než jednoduché kolonie prvoků a nápadně připomínajících dnešní mořské houby můžeme datovat až 650 milionů let do minulosti. Další evoluční cesty mnohobuněčných živočichů se ale ztrácejí v mlze. Většina z nich neoplývala pevnými částmi těla a drobné nechráněné měkkotělé organismy se zkrátka příliš dobře nezachovávají.
Cesta do středu Země: Podaří se lidstvu konečně provrtat do Zemského pláště?
15. 12. 2015
|
Jan Toman
Otázka, jak to vypadá hluboko pod našima nohama, vzrušovala lidskou fantazii od nepaměti. Po většinu času si nezadala s otázkou, co se děje vysoko nad námi. Zatímco ale do vesmíru létá jedna sonda za druhou a počítače nestíhají analyzovat zajímavá data z astronomických observatoří, výzkum nitra naší planety zůstává daleko za očekáváním průkopníků geologie – o fantastických představách autorů dobrodružné literatury nemluvě.
Liliputánský efekt: Po hromadných vymíráních zřejmě prosperují drobné druhy
14. 12. 2015
|
Jan Toman
Velikost těla je jednou z nejdůležitějších vlastností živých organismů. Nejen, že ji máme neustále na očích, ale navíc souvisí s životními strategiemi různých druhů a potažmo i s jejich evolucí. Malé druhy v porovnání s příbuznými většího vzrůstu mají tendenci být krátkověké, produkovat více potomků třeba i za cenu úplného vyčerpání a vkládat méně zdrojů do rodičovské péče. Pro velké druhy platí většinou pravý opak.
Vědci 'vyrobili' první štěňata ze zkumavky
11. 12. 2015
|
roj
Po letech pokusů se podařilo přivést na svět první vrh štěňat 'vyrobených' pomocí umělého oplodnění. Existenci sedmi štěňat drželi američtí vědci v tajnosti, dokud si nebyli stoprocentně jistí, že jsou zvířata v pořádku. Nyní výsledky zveřejnili v odborném magazínu PLoS One.
Nezničitelné želvušky: Víc než šestina jejich genů je vypůjčená!
8. 12. 2015
|
Jan Toman
Zkuste si tipnout, jaké zvíře by přežilo jadernou válku. Docela dobrou šanci by mohly mít odolné a přizpůsobivé organismy jako potkani nebo švábi. Ještě silnější katastrofu by snad mohli "rozchodit" půdní bezobratlí nebo obyvatelé mořských hlubin. Posledními zvířaty na naší planetě by ale zcela jistě zůstaly želvušky.