Články s tagem: příroda

Magazín

Co trápí australské koaly: Roztomilé vačnatce čeká drsný osud

Útoky psů, automobilový průmysl, pokračující urbanizace a nebo dobytek, který ještě před několika stovkami let v Austrálii nebyl, to vše ohrožuje australské koaly. Z některých oblastí už tento roztomilý symbol ostrovního státu už téměř vymizel.  
Příroda

Téměř vše, co jíme, je geneticky modifikované. I to s nálepkou 'bio'

Můžeme kupovat jen biopotraviny, pěstovat si vlastní zeleninu a pro mléko si chodit přímo k chovateli, přesto bude téměř vše, co jíme, nějakým způsobem geneticky modifikované. Jíme klony, zeleninu zmutovanou i úmyslně ozářenou radiací a vůbec si to neuvědomujeme. S úpravami totiž začali lidé už před 10 tisíci let.
Příroda

Velikost není všechno: 'Ptačí mozečky' jsou daleko efektivnější než mozky savců

Ptáci jsou schopní neuvěřitelných mentálních výkonů. Není žádným tajemstvím, že se někteří z nich dokážou naučit lidská slova či krátké věty. Krkavcovití pěvci a papoušci toho ale dokáží ještě daleko víc. Naučená slova jen "nepapouškují", ale po svém způsobu dokážou komunikovat s člověkem. 
Příroda

Jak pozná můra, do kterého květu pasuje její sosák?

Každý, kdo někdy pozoroval motýly, jak svými dlouhými sosáky vysávají nektar z hloubi květů, se nad touto jejich zvláštní strategií musel pozastavit. Jak mohl podobný zdánlivě překombinovaný způsob obživy vůbec vzniknout? Nejde ani tak o samotné zástupce hmyzu, jejichž srolovaný sosák může dosahovat až několikanásobku délky těla, nebo květy, jejichž kalichy jsou hluboké i desítky centimetrů. Nejpozoruhodnější je koevoluce těchto dvou kreativně soupeřících stran, která vede k tomu, že ústní ústrojí konkrétního druhu motýla přesně zapadá do květů třeba jen jediného druhu rostliny. 
Příroda

Hlubokomořští 'černí kuřáci': Důležitější, než jsme si mysleli

Ještě v polovině 70. let vědci předpokládali, že jsou všechny pozemské ekosystémy závislé na slunci. Záření naší životodárné hvězdy totiž umožňuje fotosyntézu, neboli spojování jednoduchých látek jako je voda a oxid uhličitý do složitějších organických látek – cukrů. V biologii potom mělo trochu nadneseně platit, že kam nemůže světlo, nemusí ani doktor. 
Příroda

Co mají společného parohy jelenů a 'přerostlé' spermie octomilek?

V přírodě můžeme nalézt řadu "přebujelých" orgánů, které na první pohled nikterak nepomáhají svým nositelům k přežití. Parohy jelenovitých sudokopytníků, masivní rohy brouků i ocasy pávů se vyvinuly působením pohlavního výběru. Všechny tyto ozdoby ale blednou před spermiemi octomilek, které mohou u některých druhů dosahovat až několikanásobku délky těla drobné mušky.
Příroda

Prastarý roztoč používal hmyz jako taxík, ale neškodil mu

Roztoči mají špatnou pověst neprávem, opravdu škodí jich jen menšina. Většinou s jinými organismy žijí v symbióze. Podobně jako nejstarší objevený roztoč, který přes 320 miliony let "spolupracoval" s předchůdcem dnešních cvrčků. Používal je jen jako dopravní prostředek a nijak jim neškodil. 
Příroda

Trus může zachránit život africkým slonům. Je základem pro rostoucí byznys

V očích pytláků jsou na afrických slonech cenné pouze kly, není to však vůbec pravda. Peníze se dají vydělat i na sloním trusu, což by v konečném důsledku mohlo uchránit slony před definitivní likvidací. Z jejich trusu se totiž dá vyrábět kvalitní papír.