Lidstvo už od svých skromných počátků ovlivňuje všechna prostředí, do kterých vkročí. Jedním z důsledků této činnosti je, že přímo i nepřímo usměrňuje selekční tlaky působící na místní organismy. Ať už cíleně, jako například při šlechtění, nebo zcela neúmyslně tak usměrňuje jejich evoluci. Třeba intenzivní lov slonů pro kly má za následek jejich zmenšování a přibývání jedinců postrádajících kly úplně. Podobně vytváří nadměrný rybolov tlak na zmenšování těl lovných druhů a urychlení jejich vývoje.

Každý, kdo někdy choval sumečky, ví, že se jedná o nebývale charakterní stvoření. Na rozdíl od většiny ostatních akvarijních ryb jsou velmi aktivní, a pokud to usoudí za vhodné, klidně vás při krmení pocákají přímo do obličeje. Jindy si zase usmyslí, že se jim v akváriu už nelíbí, vyskočí ven a začnou si hledat nový domov – což v našich podmínkách téměř bez výjimky skončí jejich úplným vysušením. "Sumečci přísavky" rodu Ancistrus jsou ale přeci jen o něco klidnější. V tichosti se živí spásáním nárostů řas na stěnách akvárií, kamenech a kořenech, kde se přidržují svou ústní přísavkou.