Za největšího cestovatele mezi hmyzími druhy bývá považován monarcha stěhovavý. Tento pestrý motýl, který by se měl správně nazývat danaus stěhovavý, každoročně podniká tisíce kilometrů dlouhou pouť napříč Severní Amerikou. Podzimní generace monarchy se v obrovských hejnech vydává z hlavního areálu na území Spojených států amerických a jižní Kanady až do dalekého Mexika, kde motýli v příjemném podnebí přečkávají zimu. Jak ale ukázaly poslední objevy, migrační schopnosti monarchy blednou před jednou drobnou vážkou. Pantala flavescens zřejmě docela běžně cestuje přes širý oceán a dokázala osídlit i ta nejodlehlejší místa.

Výrazná období sucha a v porovnání s našimi končinami extrémnější výkyvy srážek k subtropické oblasti kolem Středozemního moře tak nějak patří. Mimo jiné pomáhají dotvářet ráz místní krajiny. Některé oblasti, jako třeba Blízký východ, jsou k nim zvlášť náchylné. 

Omamné látky rozhodně nejsou výsadou člověka. Kdekdo si z říše zvířat rád "přihne" nebo sem tam zobne nějaký ten halucinogen. 

Když se podíváte do přírodovědných příruček na nově objevené druhy, najdete tam i chlupatou tarantuli Bumba lennoni pojmenovanou po Johnu Lennonovi. A nebude to jediný organismus s podivným výběrem jména. Co se honí vědcům hlavou, když se rozhodují, jak pojmenovat svůj objev?  

Cyprinodon diabolis, drobná rybka z příbuzenstva halančíků, je jedním z nejpodivuhodnějších obratlovců na Zemi. Leccos napoví už místo jejího výskytu – Údolí smrti na jihozápadě Spojených států. Komu by nestačilo, že tento vodní obratlovec obývá jedno z nejsušších a nejteplejších míst na Zemi, pro toho má "ďábelský halančík" ještě větší překvapení. 

Paleontologové každou chvíli zdokumentují nový druh vymřelých organismů. Ne všechny ale vzbudí stejnou pozornost. Většinou máme tendenci považovat za zajímavější zástupce prastarých, dávno vymřelých skupin – rybovité bestie, obří členovce nebo třeba dinosaury. Občas se ale objeví opravdová bizarnost z časů sotva minulých.