Články s tagem: příroda
Příroda
Co spustilo rozvoj živočichů? Kyslík to překvapivě nebyl
29. 2. 2016
|
Jan Toman
Před zhruba 540 miliony let prošel život na naší planetě zásadním zlomem. Jako mávnutím kouzelného proutku se v období kambria mezi zkamenělinami začínají objevovat první bezobratlí i nejdávnější předkové obratlovců.
Příroda
Proč vědci dávají nově objeveným druhům úchylná jména
26. 2. 2016
|
red
Když se podíváte do přírodovědných příruček na nově objevené druhy, najdete tam i chlupatou tarantuli Bumba lennoni pojmenovanou po Johnu Lennonovi. A nebude to jediný organismus s podivným výběrem jména. Co se honí vědcům hlavou, když se rozhodují, jak pojmenovat svůj objev?
Příroda
Ďábelský nájemník Údolí smrti: Jak přežívá v extrémních podmínkách?
24. 2. 2016
|
Jan Toman
Cyprinodon diabolis, drobná rybka z příbuzenstva halančíků, je jedním z nejpodivuhodnějších obratlovců na Zemi. Leccos napoví už místo jejího výskytu – Údolí smrti na jihozápadě Spojených států. Komu by nestačilo, že tento vodní obratlovec obývá jedno z nejsušších a nejteplejších míst na Zemi, pro toho má "ďábelský halančík" ještě větší překvapení.
Příroda
Seznamte se s rusingoryxem, vymřelým kopytníkem s kostěnou píšťalou
16. 2. 2016
|
Jan Toman
Paleontologové každou chvíli zdokumentují nový druh vymřelých organismů. Ne všechny ale vzbudí stejnou pozornost. Většinou máme tendenci považovat za zajímavější zástupce prastarých, dávno vymřelých skupin – rybovité bestie, obří členovce nebo třeba dinosaury. Občas se ale objeví opravdová bizarnost z časů sotva minulých.
Magazín
Rozplývání se nad mláďaty je otázka přežití. Jde o instinkt
13. 2. 2016
|
roj
Pokud někdo tvrdí, že se nikdy nerozplýval nad roztomilým mládětem, pravděpodobně lže. Není to rozhodně ztráta času, ani projevení slabosti. Má to na nás naopak dobrý vliv. Za naší oblibou rozkošných zvířat a hlavně jejich mláďat stojí hned několik vědeckých vysvětlení.
Nedd
Přežít bez kyslíku dokážou možná jen 'zombie'
11. 2. 2016
|
Jan Toman
Jedno z učebnicových mouder praví, že všichni mnohobuněční živočichové potřebují k životu kyslík. Některým stačí zlomek jeho normální povrchové koncentrace. Další bez něj dokáží přežít dlouhou dobu. Některé odolná stádia živočichů mohou v bezkyslíkatém prostředí vyčkávat mnoho let. Drobní obyvatelé bezkyslíkatých usazenin a střevní parazité se s tímto životodárným plynem po většinu svého života vůbec nestřetnou.
Příroda
Dokázal by člověk utéct tyranosaurovi?
9. 2. 2016
|
Jan Toman
Tyrannosaurus rex, dvounohý predátor z období křídy, je celebritou mezi dinosaury. Žádné jiné pravěké zvíře se nedočkalo tolika výtvarných zpracování, nezahrálo si v tolika filmech a nedosáhlo prakticky všeobecné známosti. Někoho možná dodnes děsí scény z Jurského parku, ve kterých obří dravec s tlamou plnou ostrých zubů pronásleduje hrdiny ujíždějící v džípu. Jako by mu dobrých šedesát kilometrů za hodinu nedělalo problém. Tvůrci zjevně usoudili, že tak velké zvíře přeci muselo být neobyčejně rychlé. Jak je to ale s rychlostí tyranosaurů doopravdy?
Příroda
Kde se toulá nová doba ledová? Tak trochu v tom má prsty člověk
27. 1. 2016
|
Jan Toman
Podmínky na zemském povrchu jsou všechno, jen ne stabilní. Naše planeta zažila během své historie období, kdy led sahal až k rovníku, stejně jako periody, při kterých se tropické pralesy rozrostly až do našich zeměpisných šířek. Co se týče bezprostřední minulosti, po relativně teplém období zahrnujícím křídu a první polovinu třetihor se klima začalo postupně ochlazovat. Přesun kontinentů na současné pozice silně omezil teplé rovníkové proudění a podpořil vznik ledových oceánských proudů. Svou roli sehrál i zdvih And a Himalájí. V pliocénu, období, které začalo zhruba před pěti miliony let, nastal zlom. Začalo střídání suchých a mrazivých období s teplými a vlhkými stádii – dob ledových a meziledových.